VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zlatá lípa u Guntramovic bodovala

Guntramovice /TÉMA/ - Opavsko má další dominantu, na kterou může být právem pyšné. Zasloužila se o to Zlatá lípa u Guntramovic, která získala druhé místo v soutěži Strom roku. To obsadila díky 7 415 hlasům. Do soutěže ji navrhlo město Budišov nad Budišovkou a občanské sdružení Vlastenecký poutník.

7.11.2010
SDÍLEJ:

U Zlaté lípy se nedávno uskutečnila také svatba. Svatebčané věří, že jim lípa opředená pověstmi, přinese štěstí.Foto: archiv Budišova nad Budišovkou

Mohutný a rozložitý strom stojí na katastru města Budišov nad Budišovkou v místě zvaném Červená hora už více než 250 let.

„Samozřejmě, že mám velkou radost. Vůbec jsem to nečekal. Ne proto, že by Zlatá lípa neměla šanci, ale proto, že náš region je málo lidnatý a tudíž sehnat potřebný počet hlasů je vždy obtížnější než například někde ve větším městě,“ zmínil starosta Budišova nad Budišovkou František Vrchovecký a dodal:

„O to víc mě to těší a nejen mě, že nás podpořili i lidé z jiných koutů naší vlasti, kterým se u nás, v zapadlém kraji na úpatí Jeseníků líbí. Mám také radost, že Zlatá lípa spojila mnohé lidi a to je v dnešní rozhádané době obzvlášť cenné.“

A jaké výhody umístění Budišovu přinese? „Výhodu vidím v další propagaci našeho kraje. Také úsilí na zachování a ochranu významných soliterů v krajině se zajímavou historií je smyslem této soutěže a jsem rád, že i my jsme této myšlence významně přispěli,“ řekl starosta.

Veronika Schindlerová

Svatba u Zlaté lípy: letos poprvé

Zlatá lípa z Guntramovic má za sebou letos premiéru. Alespoň co se týká svatebního obřadu. Za celou historii, kdy tam lípa roste, oddával starosta letos poprvé. Je však možné, že úspěch v soutěži zvýší zájem snoubenců.

„Místo, kde Zlatá lípa stojí, má samo o sobě kouzlo v tom, že roste v krásné krajině s dalekými rozhledy. Je odtud vidět například Praděd. Pověra, která by snad přinesla novomanželům štěstí je ta, že existuje pověst, že je pod lípou ukrytý zlatý poklad,“ podotkl starosta Budišova nad Budišovkou František Vrchovecký.

Vzácný strom je opředen pověstmi

Zlatá lípa je chráněnou přírodní památkou, opředenou mnohými pověstmi. Ty převážně souvisejí s boji s Prušáky v roce 1758. Zaniklá samota U Rakušana, asi dva kilometry na jih od stanice ve vojenském prostoru, je mělké údolí uprostřed lesů. V něm stojí rozpadající se ruiny tří domů, které po válce nikdo neosídlil.

Zanedbané ovocné sady, sklepy, studny, zbytky zdí a zídek působí tajuplně v místech, kde se kdysi žilo, rodilo i umíralo. I toho byla lípa svědkem. Rozložitý strom je pozoruhodný v mnoha směrech. Unikátní je už to, že se tam v osamění dodnes ve zdraví udržela a šla kolem ní historie.

Vztahuje se na ni hned několik tradovaných pověstí, které z ní dělají pozoruhodný strom i v současnosti. Představuje dominantu celé krajiny. Před dvanácti lety vznikl mezinárodní projekt Cesta česko – německého porozumění, která se buduje hned pod lípou na úpatí Červené hory.

Rozhodla o osudu Moravy

Zlatá lípa stojící na vrcholu Červené hory mezi Budišovem nad Budišovkou a Starou Libavou je fenoménem oblasti. Je hrdinkou pověsti, která ji označila jako svědka památné bitvy z konce června 1758. Vojska generála Laudona v ní rozprášila pruský zásobovací konvoj, vypravený z Vratislavi na pomoc vojskům pruského krále Friedricha II.

Tento panovník totiž právě obléhal pevnost Olomouc. Laudon však zvítězil a pruský král od dobývání Olomouce upustil. Morava tím nenásledovala osud Horního Slezska, které se pár let předtím stalo pruskou kořistí. Kdyby nebylo památné lípy, mohly být dějiny úplně jiné a kdo by tomu nechtěl věřit? Podle pověsti se generál Laudon rafinovaně ukryl v její sice ještě mladé, ale už košaté koruně, aby vyslechl poradu pruských velitelů.

Nepřátelé se uvelebili právě pod tímto stromem, který jim v prudkém červnovém slunci nabídl chladivý stín. Laudon vyslechl jejich taktiku a podle ní pak vedl bitvu až do vítězného konce. Dějiny v čele s generálem Laudonem se však k lípě roku 2008 po 250 letech znovu vrátily. Chrabrého velitele pozvalo k návštěvě památného místa občanské sdružení Vlastenecký poutník.

S přispěním okolních obcí a místních podnikatelů zorganizovalo vzpomínkovou reprízu této bitvy. „Vojáků nebylo několik tisíc jako tehdy, ale jen několik set, zato diváků bylo dohromady na dvacet tisíc,“ vzpomíná předseda občanského sdružení Vlastenecký poutník Petr Anderle.

Místo vody střelný prach

Vyhranou bitvou však pověsti ani záhady kolem lípy neskončily. Zásobovací konvoj, který Laudon rozprášil, mířil tehdy do Olomouce na pomoc pruským žoldákům, kteří už projedli zásoby, utratili peníze a vystříleli všechen střelný prach. Tisíce vozů s prachem a zlatem, stovky volů a další tisíce vojáků vytvořily do té doby ve vojenské historii nevídané uskupení. Konvoj zvolil do Olomouce nečekanou cestu přes Opavu, Melč, Budišov nad Budišovkou a Dolany.

Právě tento konvoj Laudonova vojska u památeční lípy rozdrtila. Byla to strašná bitva. Najatí sedláci prchali domů, nebo mrtvi klesali k zemi, místní lidé chytali voly a odváděli je do svých chlévů. Soudky se střelným prachem, rafinovaně označené nápisy Gold, zase páčili v potoce a v korytě pak podle soudobého historika tekl místo vody střelný prach.

Poklad v kořenech?

Koncem srpna 1778 se k uctění svátku Svaté Anny vydala skupina lidí z městečka Bärn (dnes Moravský Beroun) na tradiční pouť do Staré Vody. V dnešním Domašově nad Bystřicí se poutníci podle zavedeného zvyku zastavili v místním hostinci. V koutě hostinské místnosti seděl starý vysloužilý voják, který si k nim posléze přisedl.

Poutníkům se ho zželelo, protože měl místo levé nohy jen ohrnutou nohavici. Po několika sklenicích vína se voják rozpovídal a proklínal celý kraj. Jako mladík přišel před dvaceti lety v bitvě u Guntramovic o nohu a tvrdil, že se proto nemůže dostat k pokladu, který tam tehdy zakopal. Starší poutníci se jen usmívali, neboť podobných zkazek se od doby památné bitvy vyprávělo víc než dost. Většinou šlo o taková vyprávění, že poklad je ukryt pod lípou stojící na vrcholu Červené hory, která byla svědkem oné bitvy.

Mnoho lidí tam kopalo, avšak nikdy nic nenašli. Jediné, co zůstalo, bylo to, že se oné lípě začalo říkat „zlatá“.

Vojákovo tajemství

Když se poutníci zvedli na další cestu, zůstal jeden z nich v hostinci se starým vojákem a napájel ho kořalkou. Voják mu pak v opilosti své tajemství řekl. Prozradil svému hostiteli, který byl synem berounského hospodského, že našel dva soudky s označením Pulver, které byly plné zlata. Zakopal je deset metrů severně od kmene lípy a jámu šikovně vyhloubil mezi sopečnými balvany.

Ty tam jsou od nepaměti, protože Červená hora je jednou ze sopek Nízkého Jeseníku. Jámu pak zakryl dalším kamenem. Prosil svého posluchače, aby tam s ním zašel, že se mu bohatě odmění. Syn hostinského už do Staré Vody na pouť nedošel, ale vrátil se domů a druhý den se vydal na Červenou horu. A vida - deset kroků severně od Zlaté lípy skutečně našel hromadu balvanů, kterým se říká sopečné pumy.

Ovšem pohnout s některým z nich bylo i nad síly urostlého mládence. Nechal pokusů s tím, že si doma pečlivě zakreslí plánek k nalezení pokladu.

Řeči o pokladu časem utichly

Pravdou je, že ani v pozdějších vyprávěních není žádná zmínka o tom, že by onen syn hostinského někdy poklad vykopal Možná pro jiné starosti nebo proto, že ho verbíři odvedli k vojsku. Friedrich II. tehdy znovu zaútočil v tak zvané Bramborové válce, ukončené roku 1779 Těšínským mírem, na české země a rakouská vojska potřebovala čerstvé posily.

Je proto možné, že se z ní syn berounského hostinského nevrátil.

K lípě přišli i novodobí hledači pokladu

Vzpomínka poukazuje na náhodně nalezenou starou německou knihu s vloženým papírem. Ten prý byl označený jako Die Goldene Line a zachycoval nákres stromu a od něj čáru k místu, označenému křížkem. Občanské sdružení Vlastenecký poutník, které už dvě desetiletí mapuje historii oblasti Nízkého Jeseníku, chtělo nález prověřit.

Letos v květnu proto odešlo několik jeho členů s krumpáči a dalším vybavením ke Zlaté lípě. Kolem poledne už odvalili všechny balvany a celé místo bylo prokopáno, ale po pokladu nebylo ani stopy. Našli pouze jeden kovový knoflík, zřejmě pocházející z nějaké uniformy. Společně se pak usadili na kamenech a připili si na neúspěch pálenkou z budišovické pálenice.

„Přinesl ji starosta Budišova nad Budišovkou František Vrchovecký. Asi tajně doufal, že na oslavu nálezu pokladu. Pak náš předseda s jiskrou poznání v oku zvolal, že nemáme klesat na mysli, protože jsme měli poklad stále na očích a je skutečně zlatý. Je to naše Zlatá lípa. Rychle jsme to pochopili a ještě ten samý den odpoledne jsme ji přihlásili do soutěže Strom roku 2010, “ vzpomíná místopředseda sdružení Petr Zahnaš.

K tomu jde jen dodat, že budišovská pálenice vaří skvělou pálenku, ale kopat na Červené hoře a hledat tam poklad už nemá cenu. Původně marná pouť za pokladem nakonec skončila velmi dobře jak pro partu zapálenců, tak pro město Budišov nad Budišovkou a v důsledku i pro lípu. Obyvatelé Budišovska, a hlavně Guntramovic jsou zajedno, že největším pokladem Červené hory je její příroda, do které patří i jejich Zlatá lípa.

Poblíž hromadného hrobu vznikla cesta porozumění

Nedaleko Zlaté lípy, která byla už vyhlášena Památným stromem ČR, se nachází jeden z hromadných hrobů padlých vojáků ve zmíněné bitvě. V tomto místě byla roku 1999 vybudovaná Cesta česko–německého porozumění. Lidé z mnoha zemí Evropy na ni kladou desky ze slezské žuly a na jejich lícové strany píší vzkazy do budoucna, že chtějí jít v Evropě cestou porozumění.

K dnešnímu dni se na Cestě sešlo už 185 takových vzkazů od lidí z Rakouska, Česka, Německa, Polska, Portugalska, Francie, Slovenska i z dalekých Spojených států. Mnozí účastníci Cesty se chodí poklonit také Zlaté lípě, a to se jí líbí.

K cestě porozumění se vztahuje další příhoda

Cesta vyrůstá u malé mohylky z roku 1858, na kterou si lípa velmi dobře pamatuje. V roce 1857 koupil pole hned pod ní guntramovický sedlák Seidler. Pocházel z rodu písmáků, a proto věděl, že na konci jedné části pole je jeden z hromadných hrobů oné památné bitvy. Když se přiblížilo její sté výročí, měl v úmyslu postavit na tomto místě mohylku s křížkem.

Než to stačil udělat, přišla velká bouře a sedlák Seidler nestačil doběhnout do bezpečí. Poblíž lípy ho zabil blesk. Mohylku místo něj postavili na hromadný hrob jeho potomci a zasvětili ji k poctě padlých vojáků i sedláka. Pomníčku se pak dlouho říkalo Seidlerův. Časem se však generace místních lidí vyměnily a přišli noví obyvatelé, kteří o ničem nevěděli.

„Příhoda s mohylou znovu ožila až letos a o pár set metrů dál bude postaven pomníček ne už sedlákovi Seidlerovi, ale jeho potomkovi Ernestu Seidlerovi. Tento rodák a patriot byl v roce 1920 jediným generálem námořního dělostřelectva Československé armády,“ říká Petr Anderle.

Jisté tudíž je, že okolo Zlaté lípy je možné najít stále ještě hodně nového a zajímavého.

Červená hora je nejvyšším místem okresu Opava

Každý den se do éteru dostávají zprávy o počasí. Když se ozve, že hlásí Červená, málokdo ví, že jde o unikátní a nejvíce odloučenou meteorologickou stanici v České republice. Je od roku 1952 umístěna v srdci Nízkého Jeseníku, na Červené hoře 749 m nad mořem. Za druhé světové války zde byla ocelová letecká naváděcí věž sloužící německé Luftwaffe.

Sopky Nízkého Jeseníku rozhodně nepatří mezi ty nejznámější vulkány České republiky a Červená hora je snad tou nejvíce zapomenutou sopkou. Stopy po vulkanické činnosti jsou viditelné na západním úbočí a především ve čtyřech zdejších kamenolomech.

Nejzajímavější je lom asi 400 metrů jihozápadně od Zlaté lípy, zvaný Velká sopka. Typická je zdejší odlučnost čediče a výskyt olivínů. Červená hora může nabídnout snad nejvíce ze všech zdejších vulkánů, třebaže je relativně plochým útvarem.

Málokdo ví, že přes svou nevýraznost zůstává zároveň nejvyšším bodem Domašovské vrchoviny a také nejvyšším místem okresu Opava. Její dominantou je právě Zlatá lípa.

Jitka Hrušková

7.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Žůrek soutěží pod číslem šest.
2

Bude Muž roku z Opavy?

Pohřešovaná Helena Kanalošová z Frýdku-Místku.
1

Policisté hledají dívku z dětského centra

Opavské kulturní léto se rozloučí multižánrovým Koupákem

/POZVÁNKA/ Městské koupaliště v Opavě ožije v sobotu 26. srpna náloží hudby a zábavy. Koná se zde totiž druhý ročník akce s názvem Koupák.

Pěstounská péče? Zájemců na Opavsku je málo

Převzít do péče dítě o to má v Opavě zájem jen velmi málo rodin. Například v loňském roce se jich přihlásilo pouze devět, z toho dvě měly zájem jen o péči na přechodnou dobu

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

AKTUALIZOVÁNO

Petr Zapalač: Chtěl jsem už první střelu proměnit v gól

/ROZHOVOR, VIDEO/ Na hřišti pobyl pětadvacet minut, i tak toho Petr Zapalač stihl hodně. Třicetiletý záložník v barvách Slezského FC se nejdříve blýskl krásnou střelou, kterou brankář Toma vyrazil. O pár minut později se rozhodl centrovat a byl z toho gól. Hlavou se trefil Jan Žídek. Slezané tak slavili cenné vítězství 2:1.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení