Žně v regionu: vše je sklizeno

Byť jsou celkové výnosy ze sklizně řepky a obilovin na Opavsku o jednu pětinu nižší oproti loňsku, žně v průměru trvaly o dva týdny méně. Podepsalo se na tom velké sucho a teplo. „Lepší podmínky pro žně jsme si ani nemohli přát. Nic se nemuselo vysušovat a vše šlo velice dobře. Prakticky vůbec nepršelo," pochvaloval si ředitel Agrární komory Ostravsko Robert Kučera.

Z výsledků jeho agendy se dá vysledovat, že srovnání žní z letošního a loňského roku nezavání nějakým závratným rozdílem. Ozimé pšenice se sklidilo méně, jinak bylo vše v normě. „Úrodu ovlivnily holomrazy. Zem nebyla pokryta sněhem, což samozřejmě způsobilo určité škody, které se na sklizni musely podepsat," pokračoval.

Nedá se říct, že v celém opavském okrese probíhají žně v úplně stejnou dobu. Podle Roberta Kučery vždy závisí na nadmořské výšce: „Například oblast okolo Vítkova se sklízí později. Plodiny zde nedozrávají tak brzo jako u Opavy."

Během sklizní si zemědělci pořádně máknou. Kombajny a traktory v blízkosti menších obcí vidíte jezdit až do noci. „U nás v Hlavnici trvaly žně dva až tři týdny. Ono se to dá zvládnout. Dřív to bylo horší. Nebyla taková technika jako je dneska. V současnosti máte na kombajnech halogenová světla. Mlátí se zkrátka za úplně jiných podmínek," vzpomínal bývalý kombajnér a aktuální starosta Hlavnice Aleš Salibor.

Hlavnické zemědělské a obchodní družstvo se chová ke svým zaměstnancům šetrně, třebaže se v průběhu žní holt větší pracovní zatížení musí skousnout. „Mlátí se od sedmi ráno do devíti večer. Někdy se to musí upravovat, protože například přijde déšť a podobně. Řidiči mají pauzy, v kabinách je klimatizace, takže to jde vydržet," vysvětlil agronom hlavnického družstva Daniel Vícha.

Na Opavsku je tedy vše sklizeno a zemědělci brzy budou znova sít. „Půjde zejména o ozimé obiloviny. Jmenuji třeba pšenici nebo ječmen," uzavřel Robert Kučera.

Petr Dušek