Když mladá rodina, která chtěla dům na Liptově, oslovila architekty, neměli jasnou představu o rozpočtu ani podobě objektu, ale chtěli dřevostavbu, zateplenou balíky slámy. První oslovený architekt jim doporučil cihly, proto se rozešli.
Pěkně natočený dokument o stavbě ekologického domu ze slámy ve Žďárci u Skutče
„My jsme bez zaváhání na spolupráci kývli, byť jsme neměli s podobným typem stavby žádné zkušenosti. Investoři nám věnovali knihy o stavbě slaměných domů a využití hlíny jako stavebního materiálu,“ vzpomíná architekt Martin Boleš, který se společně s Alešem Berecem a Erikou Bolešovou přípravy projektu ujal.
Vzorem je příroda
Pozemek, který plnil sen mladého páru o velké zahradě, našli v malé obci Liptovský Ján na severu Slovenska, odkud pochází jeden z investorů. Jižní část pozemku proto patří zeleni, severní zůstala vyčleněná pro stavbu domu.
close
info
Zdroj: se svolením Evy Benkové
zoom_in
Prostřednictvím překrytých teras je přízemí v přímém kontaktu se zahradou.
„Přáli si, aby objekt vycházel z principu Cradle to Cradle, což je koncept, který má za vzor přírodu. Usiluje o ekologickou udržitelnost s možností vysoké míry recyklovatelnosti a rozložitelnosti materiálů,“ vysvětluje Martin Boleš.
V souladu se zadáním investorů byly pro stavbu využity lokální materiály. Dřevo a balíky slámy si majitelé přivezli z nedalekých lokalit, pro hliněné omítky využívali hlínu z vlastního pozemku. Z velké části postavili svůj Slamák svépomocí za přispění rodiny a přátel.
Slamák má plášť z modřínového dřeva
Architekti navrhli dvoupodlažní stavbu s neobvyklým trojúhelníkovým půdorysem přízemí, který je v úzkém kontaktu se zahradou. Horní obdélníkové podlaží nazývané majiteli „domeček“ je objemově menší. Architekti pro něj zvolili archetypální formu tradiční liptovské dřevěnice se sedlovou střechou.
Stavba byla založena na pásových železobetonových základech ztužených deskou. Modul hlavní dřevěné sloupkové nosné konstrukce vycházel z rozměrů lokálních slaměných balíků. Ztužení stěny zajišťuje diagonální obití z desek, které tvoří zároveň základovou vrstvu pro hliněné omítky.
Zvenčí se Slamák ukrývá pod pláštěm z modřínového dřeva a vápenno-hliněnými omítkami. Stejné materiály pak architekti použili i v interiéru, omítky jsou už jen hliněné. Umožňují akumulaci vodní páry, v domě se tak udržuje přirozená vlhkost.
close
info
Zdroj: se svolením Táni Biskupičové
zoom_in
Svislé obvodové konstrukce jsou tepelně izolovány slaměnými balíky z nedaleké obce Hybe. Dřevo pochází z Královy Lehoty, která je rovněž v blízkosti stavby.
„Případný přebytek uniká směrem ven přes slaměné balíky ve zdi, což podporuje difúzně otevřená vnější obálka s dřevovláknitou deskou a provětrávanou fasádou,“ říkají autoři projektu. Osvěžujícím dojmem působí zaoblená okenní ostění, která vznikla díky speciální technice nanášení hliněných omítek.
Z hlediska materiálů převažuje v interiéru Slamáku obklad ze smrkového dřeva, které je ošetřeno pouze voskovým nátěrem, proto vyniká jeho přírodní struktura.
Středobodem je akumulační pec
Rodina má k dispozici otevřený společenský prostor v přízemí. Prostorný obývací pokoj propojený s kuchyní a jídelnou se otevírá do zeleně velkoformátovými okny a prostřednictvím překrytých teras.
close
info
Zdroj: se svolením Mateje Hakára
zoom_in
Dominantním prvkem hlavních obytných místností jsou akumulační kamna a sloup z lepeného dřeva.
Středobodem se stala akumulační pec, která je zároveň hlavním zdrojem tepla v domě. Druhým dominantním prvkem v přízemí je sloup z lepeného dřevěného hranolu, který staticky podpírá horní podlaží, opticky vymezuje obývací pokoj směrem od jídelny.
V přízemí najdou svoje zázemí i přátelé. Pokoj pro hosty je přístupný z terasy i obývacího pokoje. Ke schodišti do patra architekti vložili dvojpodlažní hmotu hygienického jádra. Koupelna v přízemí i patře jsou identické.
Stěnu jádra využívají děti majitelů pro lezení. V přízemí nechybí technická místnost s malou dílnou na údržbu sportovního nářadí. V horním patře, zvaném domeček, se nachází ložnice rodičů a pokoj potomků.
