Že by byli zástupci lidu vzdělanější? Takzvaný harmonogram rozvolňování a návrat k normálnímu životu je tedy jako když se zavázanýma očima střílíte v naprosté tmě do terče. Alespoň z přísně vědeckého hlediska.

Z pohledu zdravého rozumu tu jsou přeci jen nějaké poznatky. Česká strategie potlačování epidemie zabírá. Avšak ani volnější německá nebo velmi svobodná švédská nekončí špatně.

Virus sice neznáme, ale zdá se, že se chová podobně jako jiné. Po vrcholu epidemie přichází pokles. Pravděpodobně k tomu přispívá i teplé počasí.

To je vše.

Neexistuje žádná lidská autorita, která by uměla říct, zda je lepší otevřít hospody o čtrnáct dní dříve nebo později. Zda je dobré nosit roušky do konce května, nebo až do září. Jestli ekonomický přínos z otevření země vyváží riziko druhé vlny nákazy.

Vláda až dosud tápala v husté mlze, která obklopuje, co se týče viru, celý svět, poměrně šťastně. Jistěže je její harmonogram střelbou se zavázanýma očima v temné místnosti. Štěstí je ale skutečná věc v životě lidském i v životě lidstva. Vyplatí se sázet na toho, kdo má štěstí.

V přídě mocných však jen tehdy, pokud jednají přísně v mezích zákona. Od toho je sněmovna, aby to ohlídala. To je debata o něčem.