Kliknutím zvětšítePotraviny jsou opravdu drahé. V porovnání s minulostí, v porovnání s okolními zeměmi a především v porovnání s tím, na co jsme byli dosud zvyklí. Nedávné srovnání ukázalo, že energetickou krizi a inflaci zneužili k vyšším maržím než dosud všichni. Výrobci, zpracovatelé i prodejci. Ti všichni nás prostě okrádají víc, než by bylo mravné.
Nadáváme, hledáme slevy, ale kupujeme. Ostatně co jiného nám zbývá, říká většina z nás. Jenže ono nám přesto něco zbývá. Nakupovat méně. Že to nejde? To jsme si u otáčení kohoutků na topení před plynovou krizí loňské zimy mysleli o vytápění také. A ukázalo se, že když se musí, tak to jde. Najednou nám stačilo místo typických šestadvaceti stupňů v panelákových bytech jen dvacet dva a spořivějším jen dvacet.
Mimochodem v takovém Německu byla dvacítka standardem už před krizí. A naopak si vzpomínám, jak mi v ruských bytech bylo i za časů té nejhorší perestrojky pekelně horko, protože tam se na nějakých dvacet dva stupňů nehrálo. Zdravotní statistiky a věk dožití ukazují, že v porovnání s Německem ruská metoda život neprodlužuje.
Podobné je to s jídlem. Jsme jedním z nejobéznějších národů nejen Evropy, ale i světa. Obezitou a nadváhou trpí čtyři ze šesti českých mužů a jedna ze tří žen. Nejenže to není hezké, ale je to také jedno z největších zdravotních rizik. Co je horší, je fakt, že nadváhou trpí čtvrtina českých dětí. A 162 tisíc českých dětí do 16 let je obézních. Víc pohybu pomůžez menší části. Zbytek dělá jídlo. Kvalitnější a menší množství.
Jezme méně, bude nám lépe
A tady je doba drahých potravin velkou šancí na změnu. Zajděte v pátek nebo v sobotu do některého supermarketu. Uvidíte mraky otylých dvojic, jak míří k pokladně s vozíkem narvaným jídlem. Samozřejmě že si zanadávají, kolik že to zase stálo a jak je všechno strašně drahé. Přitom by stačilo přistoupit k tomu podobně jakou plynu a topení. Prostě nakupovat a také jíst méně. Odolat všem těm cenově výhodně se tvářícím XXL balením, slevě na třech kilech bůčku nebo na čtyřiceti plechovkách piva. O brambůrcích, hranolkách, vlašáku, dvaceti rohlících, tuně sladkostí pro děti a litrovce rumu nemluvě.
Poloviční či třetinový nákup kvalitních a zdravých potravin by stál méně. Pomohli bychom svým rozteklým figurám a svému zdraví obecně. V konečném součtu pak i vlastnímu státu a jeho obřímu rozpočtu na zdravotní péči. To sice národu tlusťochů prodlužuje životy na přijatelnou délku, ale stojí to 10 % rozpočtu na zdravotnictví.
Vláda tomu mohla a měla pomoci odlišným zdaněním zdravých a nezdravých potravin. A ne zlevněním všech, což jen podpoří další kila špeku na různých partiích Češek a Čechů. Doufejme proto, že vládní reforma na těch snížených 12 % DPH na potraviny neskončí.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
