Kliknutím zvětšíteČeská ekonomika vystoupila z recese. Přesto meziročně padá. Tak se dá shrnout poselství čerstvých statistik. Možná vám mé tvrzení ale připadá poněkud šifrované a zmatené. Vysvětlím.
Markéta Šichtářová
je ekonomka
Především jde zatím jen o první předběžný odhad, jak se české ekonomice dařilo v prvním čtvrtletí tohoto roku. Údaje o růstu se totiž v čase postupně zpřesňují. A podle tohoto předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) v I. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,1 procenta. Díky tomu můžeme mluvit o tom, že česká ekonomika vystoupila z recese.
Jenže drobný mezičtvrtletní růst ekonomiky nemůže být sám o sobě důvodem k oslavě. Meziročně totiž česká ekonomika v prvním kvartálu tohoto roku pořád ještě klesla, a to o 0,2 procenta. Aneb letošní jaro je ekonomika o něco menší a chudší než před rokem. Jediná pozitivní věc, kterou na tom můžeme najít, je, že se předpokládal pokles ještě větší.
Opatrné domácnosti
Statistici zatím nabídli jen málo detailů o vývoji HDP. I tak je zřejmé, že mezičtvrtletní i meziroční vývoj HDP vylepšila rostoucí zahraniční poptávka, zatímco výsledek HDP znovu potápí poptávka domácí. Ještě jinak řečeno: mezičtvrtletní růst jsme zaznamenali jen proto, že zahraničí od nás kupuje víc zboží. Kdyby zahraničí nebylo, byli bychom na tom naopak ještě hůř, protože výdaje na spotřebu domácností znovu klesaly. To jen ukazuje, jak moc jsou domácnosti kvůli obavám z nárůstu cen energií a potravin zabrzděné ve svých útratách. Lidé doma se nejen utrácet bojí, ale ani nemají co, protože kvůli vysoké inflaci zkrátka dál chudnou.
Ani investice firem se nevyvíjejí ideálně. Znovu u nich došlo k poklesu. Ochotu investovat brzdí řada nejistot. Ty se týkají nejen dlouhého čekání na jednocifernou inflaci, ale také třeba budoucího nastavení daní. Vláda totiž stále nepoložila na stůl konkrétní návrhy toho, jak hodlá bojovat se stamiliardovými schodky rozpočtu. Jedno je jasné: Ať už vláda udělá cokoli, bude to chybně. Vláda si vůbec nepřipouští, že problém není ve výběru daní, ale v nesmyslných výdajích zejména na dotace a na státní zaměstnance. Jediný rozumný boj se schodky veřejných financí by byl škrtnutí dotací a propouštění státních zaměstnanců a to je přesně to, co vláda neudělá. Tudíž zase o něco víc vyždímá firmy i domácnosti. A ždímání výrobců i spotřebitelů jaksi není kompatibilní s hospodářským růstem.
To je jeden z důvodů, proč na vysoký růst můžeme zapomenout. A pak jsou tu ještě další důvody, i když některé z nich jsou spíš hrou se statistikou: Už první čtvrtletí totiž potvrdilo, že v roce 2023 česká ekonomika přijde na rozdíl od roku 2022 o výhodu nízké srovnávací základny pandemických let. Navíc tempo inflace bude v letošním roce jen pozvolna slábnout a v první polovině roku bude mít dvoucifernou hodnotu.
Růst bude slabý
To bude mít i nadále negativní psychologický vliv na spotřebu domácností. Zároveň platí, že kvůli vysoké inflaci mzdy stále reálně klesají. Domácnosti tak budou reálně chudnout, což je rozhodně nedonutí víc utrácet. Spotřeba domácností se proto tahounem ekonomiky hned tak nestane. Pro firmy z oblasti výroby bude i nadále velice náročné zvládat vysoké ceny energií, které opravdu příliš nepoklesnou. Ne, energetická krize nekončí. Další nepříjemností pro plánování investic je, že vláda ve snaze krotit vysoké schodky rozpočtu může sáhnout na nastavení daní. Pro všechny tyto důvody bude růst české ekonomiky letos velmi slabý. V průměru za celý rok 2023 očekávám růst HDP o zhruba 0,5 procenta.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
