Zprávy z posledních dnů neznějí pro vládu povzbudivě. Do programového prohlášení si například vetkla cíl zvýšit rozpočty krajů, avšak nyní seznala, že na to hned tak nebudou peníze. Prý se mají regiony dohodnout mezi sebou a ty bohatší převést peníze chudším. Nebo si půjčit u Národní rozvojové banky.

Kateřina Perknerová
Fiala vládne, Babiš číhá na chyby. Okamura je out

Dále je tu studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu. Z ní vyplývá, že průměrné platy ve veřejném sektoru ve vztahu ke mzdám v celé ekonomice v letech 2003 až 2020 výrazně poklesly. Státních úředníků přitom nejsou statisíce, ale 78 tisíc. To znamená, že ministr financí nemůže příliš šetřit na výpovědích či na překotném snižování jejich příjmů, které už dnes klopýtají za inflací.

Do třetice ministr kultury Martin Baxa (ODS) přiznal, že na transformaci Státního fondu kinematografie na fond audiovize nejsou v rozpočtu potřebné miliardy.

Pětikoalice zkrátka nemá na své smělé plány peníze. Může za to do značné míry covid a také populisticky štědrá politika Babišovy éry. Proto by měli ministři jít s nepříjemnou pravdou ven. Konsolidovat veřejné finance nezačne a slíbených 80 miliard na letošní rok neuspoří jinak než utahováním opasků. A to i těch na kalhotách všech občanů. Kompenzační programy nebudou velkorysé, antivirus A zůstane zmrazený, s rozhýbáním kurzarbeitu se nebude spěchat.

Martin Komárek.
Rath: Bůh krajského formátu

Je-li vládní prioritou snižování deficitu, jsou to správné kroky. Musí je ale umět lidem vysvětlit. Stejně jako naslouchat ekonomům, že byrokracie se dá umenšit jen rušením nepotřebných agend. Tak, jak to doporučil Nejvyšší kontrolní úřad v případě Transgasu, který už neplní původní poslání. Ministr průmyslu by ho měl zlikvidovat. Už aby se do větrání pustili.