Potíž spočívá v tom, že se opomíjí bezpečí nás a našich dětí. Jedna strana mince je epidemiologická situace, druhá budoucnost.

Co si lze asi myslet o opatřeních, která sportovní aktivity staví na druhou, spíše pátou kolej? Napadlo někoho (pane ministře Blatný), jak se všechny restrikce dotknou mladé generace? Řeší někdo (pane ministře Plago), že ne láska, ale pohyb hory přenáší?

Trénink nejmenších basketbalistů v Přerově. 3. 12. 2020
Dopady koronavirové doby: Co za pár let hrozí nesportovcům?

Ukazuje se, že Česku chybí lídr (vlastní ministr). Jasně, šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička se snaží. U funkcionářů či profíků si respekt už vysloužil, vydobyl více peněz. Avšak jeho partneři z politické sféry jej až skandálně přehlížejí. A sport s ním.

Ovšem víte co? Nenechme se trápit pesimismem - i trudomyslnost se dá porazit. Příběhy, s nimiž teď Deník přichází, vás přesvědčí, že je třeba bojovat.

Pokud to jde, vyběhněte ven, vyrazte na kole. Vezměte s sebou děti, přátele.

Já jsem bílá, on negru. A co?

My sportovci se prostě nevzdáváme.

PS: A nezapomínáme.