Jedna z kapitol v příštích učebnicích politologie by mohla nést název: Bez lustrace vlastní minulosti do politiky nelez. Dvě rezignace tohoto týdne nabízejí škálu důvodů, proč je dobré mít zameteno před vlastním prahem. Nemám na mysli trestněprávní, ba dokonce ani skutkovou rovinu, ale pocitovou. Petr Arenberger odešel z ministerstva zdravotnictví, protože mlžil kolem svého majetku.

Dominik Feri se vzdal poslaneckého mandátu a snahy o jeho znovuzískání proto, že čelí podezření ze sexuálního obtěžování, možná i násilí.Nevíme, co se v letech 2015 až 2020 odehrálo, jak divoké byly mejdany, jichž se guru sociálních sítí Feri účastnil. Pro TOP 09, jejímž „hlasem pro mladé“ měl v letošní kampani být, je to určitě rána.

Kateřina Perknerová
Ministerské déjà vu

„Po celou dobu mého působení v Poslanecké sněmovně se snažím politiku mladým lidem přibližovat. Považuji za klíčové, aby přišli k volbám a přesně věděli, proč nás podpořit,“ říkal Feri před týdnem jako jedna z tváří koalice Spolu.

Možná nepřibližoval tak, jak by nadějný politik měl. A víc voličů TOP 09 odradil, než přesvědčil. Už kvůli pouhému stínu podezření je dobře, že okamžitě skončil. Bude-li očištěn, může se vrátit. Pokud se to stane, měl by předvést víc než doposud. Žádná zásadní legislativní stopa za Dominikem Ferim totiž nezůstala.