Nesoulad, osočování a chaotický management v podání premiéra ČR jsou přehlídkou ztracených iluzí. Sousední země se od nás odvracejí a utěsňují hranice, jako by tu řádil středověký mor. Současná česká realita je skutečně temná.

Představte si, že by právě v tak vyhrocených poměrech vystoupil prezident republiky, jehož slovo váží stejně jako hrdinský čin, a vyzval všechny k součinnosti, odložení partajních ambicí a konstruktivnímu řešení svízelné situace. Muž či žena, jejichž prosba by byla vyslyšena, neboť by měli přirozenou „masarykovskou“ autoritu.  

Kdo komu lže do kapsy

Pohříchu na Pražském hradě sedí Miloš Zeman, jehož opouštějí poslední zbytky příznivců. Současná hlava státu například vůbec nechápe, že její úřad je z velké části symbolický. A tak si bohorovně na tiskovou konferenci po zasedání prezidentů V4 Zeman jako jediný nevezme roušku. 

Když soudy prokáží, že lhal, ať už v kauze údajného článku Ferdinanda Peroutky nebo „vyhození“ poradce Zdeňka Šarapatky z Úřadu vlády, nereaguje. Klidně nechá na jiné státní instituci, aby vyjídala horkou kaši za něj, ačkoli i mírně zpozdilému jedinci musí být jasné, že za své nepravdy se má omlouvat sám jako Miloš Zeman.

Vědci Jiří Fajt nebo Ivan Ošťádal a jejich alma mater Univerzita Karlova se už několik let domáhají dodržení zákona o vysokých školách a jmenování těchto slovutných osobností profesory. Starý pán si ale postavil hlavu a jako rozmazlené děcko trvá na svém.

Babišova paralelní realita

Poslední dny daly jurodivému Zemanovu počínání korunu. Po verdiktu Ústavního soudu o nutnosti změny volebního zákona zaměřil svoji jedovatou slinu na předsedu soudu Pavla Rychetského, který nebyl zpravodajem v této věci. A oznámil, že mu neudělí Řád TGM. Absurdní. Vyznamenání mu totiž loni 28. října již předal, byť nikoli fyzicky.

Příslušnou listinu podepsal jak Zeman, tak premiér Babiš. Tím je hotovo. Odejmout ho Rychetskému může jen soud, a to v případě závažného trestného činu. Jenže on nevraždil, nekradl ani nepodváděl. Jen dělal svědomitě svoji práci, jejíž výsledek se holt prezidentovi nelíbí. Odebere medaili i profesoru Pafkovi, když se dozví, že mu přes veškeré úsilí někdy při operaci zemřel pacient? 

Tři okresy, nebo celá země?

Zatímco Rychetského rozhodování Zemanovi vadí, obvinění z dotačního podvodu jeho kancléře Vratislava Mynáře, muže bez prověrky a s mnoha podivnými kšefty v životopise, nikoliv. Brouzdání šéfporadce Martina Nejedlého mezi Prahou a Moskvou prezident dokonce iniciuje. Bez ohledu na skandální praktiky ruské věrchušky, ať už se týkají otravy Alexeje Navalného, vyhošťování diplomatů EU nebo zacházení s demonstranty a opozičními politiky. 

Každý další den s Milošem Zemanem je tíživým břemenem. Naštěstí platí, že už to bude trvat jen dva roky…