Firma NSU Motorenwerke AG byl německý výrobce pletacích strojů, motocyklů a osobních automobilů založený v roce 1873 Christianem Schmidtem a Heinrichem Stollem v roce 1873 v Riedlingenu, což je  je město ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, v okrese Biberach, ležící na řece Dunaj.

Takhle jezdí NSU Kettenkrad Sd.Kfz 2 dnes:

Zdroj: Youtube

Za vznikem stál vynálezce Kniepkamp

Těsně před vypuknutím II. světové války společnost NSU, která sídlila v Neckarsulmu, vyvinula pro armádu lehké polopásové vozidlo Kleines Kettenkraftrad Typ HK 101, což doslovně přeloženo znamená malý řetězový motocykl. Vojenské označení vozidla u Wehrmachtu bylo Sonderkraftfahrzeug 2, ve zkratce Sd.Kfz. 2. Vžilo se ale pojmenování Kettenkrad.

Vozidlo německá armáda používala v letech 1940 až 1945. Web kettenkrad.com uvádí, že bylo patentováno v červnu 1939 německým vynálezcem Heinrichem Ernstem Kniepkampem. Web warfarehistorynetwork.com upřesňuje, že se tak stalo 29. června 1939. Válečný křest ohněm prodělalo při invazi do Sovětského svazu v roce 1941. Tento nejmenší tahač Wehrmachtu byl potom podle webu válka.cz zkonstruován především Ewaldem Praxlem a Ernstem Schmidtem.

Kettenkrad za jízdy v zimě na východní frontě.Kettenkrad za jízdy v zimě na východní frontě.Zdroj: Wikimedia Commons, Bundesrachiv, Reimers, CC-BY-SA 3.0

Největší produkce byla v roce 1944

V továrně NSU v Neckarsulmu bylo během války vyrobeno přibližně 7 500 těchto vozidel, z toho 500 jako předsérie. Od roku 1943 vyráběla HK 101 v licenci firma Stoewer ve Štětíně, kde vzniklo přibližně 1 300 kusů. Celkem bylo tedy vyrobeno přibližně 8 800 těchto vozidel. Nejvyšší produkce bylo dosaženo v roce 1944, kdy web věnovaný fanouškům tohoto vozidla kettenkrad.de uvádí, že světlo světa spatřilo 3 315 vozidel u NSU a 1 130 ve Štětíně.

Ferrari (2023)
Do kin vstoupil životopisný film Ferrari

Ten také píše o tom, že existovaly plány na zahájení výroby Kettenkräder v automobilce SIMCA ve Francii. Nicméně připouští, že SIMCA pravděpodobně nikdy nevyráběla celá vozidla.

„S určitostí ale vyráběla jednotlivé díly a dodávala je do NSU,“ lze se dočíst na webu kettenkrad.de. Tabulku s počtem vyrobených kusů v jednotlivých letech najdete ZDE.

Dojel až 240 kilometrů a měl i přívěs

Vozidlo Sd. Kfz 2 mohlo vézt kromě řidiče ještě dva muže, kteří seděli zády ke směru jízdy, a vyznačovalo se vysokou rychlostí, až 70 kilometrů v hodině, a vysokou průchodností terénem při dojezdu až 240 kilometrů.

Kettenkrad s vojáky Wehrmachtu a připojeným přívěsným vozíkem na východní frontě.Kettenkrad s vojáky Wehrmachtu a připojeným přívěsným vozíkem na východní frontě.Zdroj: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Ludvig Knobloch, CC-BY-SA 3.0Kettenkrad byl dodáván se speciálním přívěsem Sonderfahrzeug 1 (Sd.Anh.1), který k němu mohl být připojen, aby se zlepšila jeho nákladová kapacita. Přívěs unesl až 350 kilogramů materiálu. Jako pásové vozidlo mohl Kettenkrad vyšplhat až do náklonu terénu 24 stupňů v písku a ještě více na tvrdé zemi.

Původně bylo vozidlo Sd.Kfz 2 vyvinuto pro výsadkové jednotky, postupně se však rozšířilo do všech odvětví armády jako průzkumné vozidlo a vozidlo pro důstojníky pohybující se v polních podmínkách. Bylo využíváno také na letištích k tahání letadel z hangáru na stojánku nebo vzletovou dráhu a opačně.

„Zejména pro proudový stíhač Messerschmitt Me 262 a někdy i proudový průzkumný bombardér Arado Ar 234,“ uvádí wikipedie. Většina Kettenkradů byla využita na východní frontě, některé se dostaly na africká bojiště nebo do západní Evropy.

O motocykl se v žádném případě nejedná

I když by se mohlo zdát, že se jedná o pásový motocykl a laickou veřejností je tam Kettenkrad nazýván, o motocykl se v žádném případě nejedná.

„I když se v oficiálním názvu objevuje slovo „motocykl“, Kettenkrad je stále ve všech oficiálních popisech označován jako traktor. Je tak nejmenším z řady polopásových traktorů,“ lze najít vysvětlení na webu kettenkrad.de.

S motorem z Opelu Olympia

Kettenkrad byl poháněn kapalinou chlazeným čtyřválcem o objemu 1,5 litru a výkonu 26 kW (35 k) původem z vozu Opel Olympia. S motorem podle webu Auto.cz spolupracovala třístupňová převodovka se zpátečkou a nožní spojkou, která díky redukci nabízela celkem šest rychlostí, z nichž tři byly pro jízdu v terénu a tři po pevném rovném povrchu.

Pohled do prostoru řidiče Kettenkradu.Pohled do prostoru řidiče Kettenkradu.Zdroj: Wikimedia Commons, Kettenkrad, CC BY-SA 4.0

K řízení tohoto stroje sloužilo v první řadě přední kolo ovládané motocyklovými řídítky, ale řidič mohl v případě potřeby využít i tradičního způsobu otáčení pásových vozidel, kdy jsou zabrzděny pásy na jedné straně.

Zajímavostí je, že jednotlivé části pásu jsou spojeny na jehlových ložiskách a chráněny simeringy. Web kubelwagen.cz píše, že jednotlivé články jsou opatřeny gumovými patkami, aby se snižila hlučnost stroje. Zároveň je to i velká Achilova pata stroje, protože při uraženi této patky docházelo téměř k okamžitému zničeni ložiska a byla nutná výměna poškozené části.

V době poválečné

Po válce byla spuštěna výroba pro civilní využití v zemědělství a lesnictví, jejímž výsledkem bylo okolo 550 strojů vyrobených do konce čtyřicátých let. Výroba byla jako jediná ze všech německých válečných vozidel povolena americkou okupační mocí. Po skončení války podle webu válka.cz samozřejmě došlo ke změně barvy laku a k výměně světlometu za traktorový světlomet Bosch o průměru paraboly 130 milimetrů.


Nahrává se anketa ...

Po válce byly u traktorové firmy Babiole vyráběny zemědělské pásové traktory, které ačkoliv byly zkonstruovány jinak, použily některé díly z HK 101, zejména pak podvozek a pohon. Není jasné, zda došlo k přestavbě existujících polopásů, nebo byly využity existující náhradní díly. Důležitým rozdílem byl obrácený směr jízdy – sedačka řidiče se nacházela nad zadními hnacími koly a napínací kola byla vepředu, kde ale nebyla vidlice s předním kolem. Řízení probíhalo způsobem, obvyklým u pásových vozidel, přes řídící páky.

Velice cenný veterán

Když se Kettenkrad objeví na nějakém srazu historických vozidel, ať už civilních nebo vojenských, vždycky bývá středem pozornosti. Je tak velice cenněným veteránem. Web Autoforum v roce 2015 informoval o tom, že byl na Kettenkrad prodej za 125 tisíc eur, v přepočtu přes 3 miliony korun.

Volkswagen Golf první generace
Významný padesátník. Volkswagen Golf letos oslaví půlstoletí

Portál Auto.cz informoval o tom, že společnost Bonhams zařadila o dva roky později do své březnové aukce 2017, pořádané v Goodwoodu, Sd.Kfz 2 Kettenkrad z roku 1944 a počítalo se, že že bude vydražen za částku odpovídající v přepočtu 1 900 000 až 2 500 000 korun.

Povídačka o Kettenkradu ve štole v Mostě

V souvislosti s pásovým „motocyklem“ vznikla v severočeském Mostě před desetiletími mezi lidmi povídačka, která se donesla až k zájemcům o historii a techniku II. světové války. Hovořila o tom, že byl jeden z těchto unikátních strojů nalezen při výstavbě koridoru pro čtyřproudou silnici I/13 pod úpatím vrchu Hněvín, kde se nachází replika hradu stejného jména.

Sd.Kfz 2 Kettenkrad na záběrech z II. světové války

Zdroj: Youtube

Údajně mělo jít o to, že při zemních pracech v 70. letech měla být odhalena štola, která za II. světové války sloužila jako ochranný kryt proti spojeneckým náletům. A v ní se měl nacházet Kattenkrad ve velice zachovalém stavu. Nicméně protože k objevu došlo v době hluboké normalizace, měly tehdejší vládnoucí orgány rozhodnout o tom, že se štola i s pásovým vozidlem prostě zasype zeminou. A tak se také podle této historky mělo stát.

NSU skončila u Volkswagenu a později u Audi

Po skončení II. světové války, jak uvádí wikipedie firma NSU vyráběla motocykly Fox a Max s do roku 1955 se tak stala největším výrobcem jednostopých vozidel na světě.  SU Max s objemem250 kubických centimetrů byl jedním z nejpopulárnějších německých motocyklů 50. a 60. let.

Později vrátila společnost k předválečné výrobě automobilů. Mimochodem společnost NSU jako první začala v roce 1964 s výrobou vozů poháněných Wankelovým motorem. Nesmírně nákladné uvedení vozu s plně nevyvinutým Wankelovým motorem skončilo neúspěšně, v roce 1969 převzal NSU Volkswagen, aby ji později připojil k Audi.