V Evropě působí Townes šestým rokem. Hrával v Maďarsku, jeho poslední štací byl německý celek Hakro Merlins Crailsheim. „Bohužel v Německu to nedopadlo. Tohle angažmá mi přineslo velké rozčarování,“ říká v rozhovoru pro Deník.

Opava ho učarovala. Pokud se domluví ve Slezsku na novém kontraktu, přestěhuje se do Slezska i jeho manželka Anna. „Bylo by to krásné. Chci v Opavě dál hrát. Je to ale také o financích,“ přiznává Marques Rashaad Townes

Marquesi, v Opavě kroutíte třetí měsíc, jak zatím tohle angažmá hodnotíte?
Byl jsem velice překvapen tím, jak dobře opavský klub funguje, jaké má zázemí. Před svým příchodem jsem moc informací o klubu i městu neměl. Nevěděl jsem, co od toho mohu čekat. Nakonec se vše vyprofilovalo velmi pozitivně. Je tady vidět neskutečná vášeň fanoušků pro basketbal. Z celého klubu cítím velkou energii. Se všemi jsem brzy našel společnou řeč, což je příjemné.

Sezonu jste začal v německém Crailsheimu, dostal jste hned kontrakt na tři roky. Jenomže po třech utkáních jste přišel o místo v sestavě a skončil na tribuně. Můžete se k tomu vrátit?
Šlo o velmi nešťastnou situaci. S klubem jsem podepsal smlouvu na 2,5 roku, plus s opcí na další sezonu. Na základě tří zápasů mě posadili, a to bez jakéhokoliv vysvětlení. Pochopil jsem, že i přesto, že mám platnou smlouvu, tak klub se mnou nepočítá. Se svým agentem jsme se dostali do bezprecedentní situace, byli jsme z toho hodně rozčarování. Můj agent už v budoucnu nebude ani s tímto týmem spolupracovat. Jsem velice rád, že přišla nabídka z Opavy, byť jsem musel jít s podmínkami dolů, tak to bylo pro mě vysvobození. Konečně jsem mohl zase hrát. Těší mě, že jsem se pro Opavu stal platným hráčem a mohl jsem si zahrát Ligu mistrů. Věřím, že se nám podaří naplnit v průběhu sezony naše cíle.

Chvílí vám trvalo než jste se s týmem sžil. Nakonec to vyústilo v to, že jste byl vyhlášen MVP měsíce prosince…
Především chci dát kredit týmu, který mi k tomu dopomohl. Chvíli mi trvala adaptace, pak jsem se do toho ale dostal. Měl jsem dobré informace od Davida Zacha, který mi říkal, že tým v Opavě hraje dlouhou dobu pospolu a všichni jsou na sebe zvyklí. Moje úloha byla zjistit, jak kluci hrají, jaké mají mechanizmy a se všemi se do hry zapojit, najít společnou řeč a dál to v Opavě fungovalo i se mnou. Basketbal není tenis, není to golf, prostě nejedná se o individuální sport. Každý hráč má svou roli. Nám se podařilo vše sladit. Odměnou pro mě byl titul MVP.

Pocházíte z Dominikánské republiky, žil jste v Americe. Je ale vidět, že jste se našel nakonec v Evropě…
(usměje se). Ano, narodil jsem se v Dominikánské republice, jsem stále Američan, ale nemám rád americkou společnost, její názory, které obhajuje. Je mi bližší spíše mentalita Evropana. Líbí se mi tady, učaroval mě zdejší způsob života. Když jsem svou manželkou, která je Evropanka, potkal, tak mi říkala, že nepůsobím jako Američan, spíše jako Evropan. Mám v Americe rodinu a kamarády, ale život v Evropě je mi bližší.

Je pravda, že rodinnou základnu máte na Kypru?
Ano, je to tak. Manželka Anna žije na Kypru a tam teď máme taky domov.

Ale manželka nepochází přímo z Kypru, že?
Máte pravdu, narodila se v Moldávii. V šesti letech se ale s rodinou přestěhovala na Kypr, kde žijí dodnes.

Nyní hrajete v české lize. Jak byste porovnal úroveň této soutěže s vašimi předešlými štacemi?
Zdá se mi, že česká liga je srovnatelná s maďarskou, kde jsem hrával minulý rok. Je to podobný styl. Náš opavský tým by se v Maďarsku prosadil.

close Marques Rashaad Townes info Zdroj: Deník/Petr Widenka zoom_in Marques Rashaad Townes

Co říkáte na diváckou atmosféru v Česku?
Odkazuje mě to k první otázce, kdy jsem mluvil o opavské vášní k basketbalu. V Opavě se chodí jak na týmy z horní, tak i spodní poloviny tabulky. Vždycky dojde více než tisíc diváků, což dokazuje, že opavský fanoušek basketbal miluje. Kdyby je to nezajímalo, tak na zápasy nechodí. Ukazuje to, že basketbal je ve městě sportem číslo jedna. Věřím, že nás fanoušci svou podporou dotlačí k velkému úspěchu.

V medailonku na stránkách Kooperativy NBL jste se svěřil, že sledujete historii, že mezi vaše koníčky patří kostely…
Můj vztah k tomu vznikl v Maďarsku, kde mám kamaráda, jenž je členem komunity, která Pravoslavné kostely navštěvuje. Ten mi řekl i o místech v Ostravě, kde právě ony jsou. Jsem jejich pravidelným návštěvníkem. V Opavě zatím taková místa nemám.

Na konci ledna vám končí v Opavě kontrakt. Co bude následovat?
Bavili jsme se na toto téma s Petrem Czudkem. Jednáme a jasno by mělo být příští týden.

Jak to vy osobně vidíte?
Já mám jasno. V Opavě se mi líbí, držíme při sobě jako tým. Je zde výborný trenér, to samé platí o realizačním týmu a fanoušcích.

V čem je tedy problém?
Je to o financích. Mám i jiné nabídky, ale rád bych zůstal tady v Opavě. Zatím to vidím tak padesát na padesát.

Říkáte, že máte i jiné nabídky?
Ano, ta poslední přišla z Řecka. Jak ale říkám, rád bych se dohodl s Opavou.

Ať angažmá v Opavě dopadne jak dopadne, tak vás nakoplo. Souhlasíte?
Ano. Naopak v Německu šlo o zvláštní situaci. Od startu přípravy jsem nastupoval v základní sestavě. Začala liga, první tři utkání jsem hrál, pak mě ale posadili na tribunu. Nevěděl jsem, co se děje, nikdo mi nic neřekl. Za Opavu jsem strašně rád. Když to porovnám se vším ostatním, tohle mi vychází úplně nejlépe.

Co váš největší zážitek z opavského angažmá?
Jednoznačně podpora fanoušků. Jsou skvělí, zahřálo mě to u srdce.

Ještě poslední otázka. Jaké jsou vaše nejbližší plány?
Pokud se s Opavou domluvím, tak si k sobě přestěhuji manželku. Naposledy jsme se viděli o Vánocích, a to už je dlouhá doba. S její přítomností půjdou ještě nahoru i moje výkony.