Jednatřicetiletý Radek Vajda v něm čelil obvinění z útoku na veřejného činitele. Podle obžaloby měl najíždět na policistu a zranit ho. Průběh celého incidentu spočíval v tom, že loni v dubnu při návštěvě bratra svůj vůz špatně zaparkoval a policisté mu dali za stěrač upozornění na přestupek, zvaný „parkovačka“.

Mladý muž je přitom uviděl z okna bratrova bytu a vyběhl takzvaně zjednat pořádek. Na výzvu k předložení dokladů nereagoval, nasedl do vozu a přeparkoval ho. Když zastavil, přistoupil policista k vozu a přes mírně spuštěné okénko znovu požadoval předložení dokladů. „Nechtěl jsem s ním komunikovat, a proto jsem pustil hudbu a seděl dál ve voze. Po zhruba patnácti minutách jsem začal pomalu couvat, abych mohl odjet. Policista stál celou dobu vedle mého vozu a zřejmě se zachytil bočního zrcátka, protože mi ho překlopil,“ vypověděl obviněný v hlavním líčení.

Z místa odjel a policista s kolegou ho začali marně pronásledovat. Po následném zvážení situace však provinilec celý incident raději sám policii nahlásil. Na služebně se dozvěděl, že má na krku zranění policisty a nabourání služebního vozidla, což kategoricky odmítl. Policista vypověděl, že ho Radek Vajda při odjíždění z místa zachytil zrcátkem a roztrhl mu služební bundu. Tvrdil, že při střetu s vozem obviněného utrpěl také zranění kolena a musel být patnáct dnů na nemocenské.

Vajdova manželka a bratr s manželkou zase shodně tvrdili, že se policista dál pohyboval bez zjevného kulhání. Nejasností však bylo v celém případu víc. Stal se v dubnu, ale ohledání na místě činu bylo provedeno až v říjnu. Policejní vozidlo nebylo poškozeno a policista neměl na koleně žádné viditelné zranění ani modřinu. Zdravotní znalec uvedl, že k určité bolestivosti kolena mohlo dojít při rychlém vytočení nohy během ústupového kroku policisty od rozjíždějícího se vozu.

Dopravní znalec potvrdil, že ani služební bunda by při situaci, jak ji policista vylíčil, nemohla být roztržena v místě, kde bylo viditelné poškození. Na základě všech informací soudce překvalifikoval trestný čin na přestupek a jeho řešení postoupil přestupkové komisi opavského magistrátu. Pokud by hned na začátku nezvítězily emoce nad rozumem, nemuselo k soudnímu líčení vůbec dojít. Vajda si měl uvědomit, že je jako řidič povinen doklady policistovi na vyžádání předložit, a policista také mohl banální přestupek vyřešit důstojněji než hrou na přetahovanou. Už proto, že mu k řešení dopravního přestupku zákon dává široké rozpětí možné pokuty.