Právě tyto dvě kategorie výrazným způsobem negativně ovlivňují statistické údaje. Jak již dříve informoval šéf krajské dopravní policie Jiří Zlý, karambolů sice ubývá, následky jsou však tragičtější než v minulém roce. Za prvních osm měsíců letošního roku severomoravští ochránci zákona zaznamenali 17 870 havárií, což je o 2261 méně než za stejné období loňského roku. O život však přišlo 109 lidí (vloni o sedmnáct méně), těžká zranění utrpělo 453 motoristů (o 79 více než vloni).

Podle Zlého je nutné věnovat zvýšenou pozornost motoristickým nováčkům i mladým lidem, kteří se teprve na řidičské zkoušky chystají. „Jde o preventivní výchovu řidičů. Ve větší míře než dosud chceme pořádat různé přednášky a prezentace. Jednoduše řečeno, jak si vychováme mládež, takové budeme mít v budoucnosti řidiče,“ řekl Zlý s tím, že policisté chtějí úzce spolupracovat s Besipem i samotnými autoškolami.

Další opatření se týkají rychlé jízdy v nebezpečných úsecích. Nepřiměřená rychlost je podle statistických údajů třetí nejčastější příčinou dopravních nehod. Při těchto haváriích však umírá nejvíce lidí. Podle Zlého je nezbytné, aby policisté tuto situace řešili společně s obcemi. Jedním z opatření je pořízení stacionárních radarů z městských rozpočtů. Mnohé obce již sice nakoupily laserové radary, jak ale zdůraznil Zlý, nutná je také instalace stacionárních radarů na nejrizikovějších úsecích. Peníze za vybrané pokuty by přitom mohly zůstat obcím. To za situace, že mají svou městskou policii, která by se o provoz radaru starala.

„Když to obce nebudou schopny zajistit, například z důvodu, že nemají svou městskou policii, postaráme se o to my. Pokuty by však poté směřovaly do státního rozpočtu,“ řekl Zlý. V úvahu přichází i jiná možnost, se kterou počítá připravovaná novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. Obce by od roku 2009 mohly spolupracovat se soukromými firmami, které získají povolení na měření rychlosti. Pokuty by se poté dělily mezi společnost a obec.