Dobrá zpráva je, že takové přání je splnitelné. Zájemci se mohou proletět na Karlštejnem a Velkou Amerikou u Prahy nebo nad moravskou Pálavou a brněnským hradem Špilberk. Unikátní výlet absolvují ve vzducholodi měřící 41 metrů s průměrem 21 metrů. Pohon zajišťují dva hořáky i spolehlivý letecký motor. Oproti balonu může vzducholoď určovat směr letu a také stát ve vzduchu na místě.

„Zkušený pilot vás seznámí s jedinečnou technikou vzducholodi. Moderní vzducholoď má motor, proto není odkázána na rozmary větru, a je naplněna horkým vzduchem. Tato kombinace ji dělá nejbezpečnějším vzdušným plavidlem,“ vysvětluje zakladatel společnosti HaBalon Tomáš Habán.

Neomezený rozhled

Jeho společnost pořádá přibližně půlhodinové vyhlídkové lety pro tři pasažéry a pilota. Kabina vzducholodi je otevřená, vzduchoplavci jsou připoutaní bezpečnostními pásy, ale mají neomezený rozhled k pozorování i fotografování, a k tomu mohou sledovat i řízení plavidla. Vzducholoď letí maximálně 30 km v hodině, ve výšce 150 až 450 metrů nad zemí. Pohyb dopředu zajišťuje letecký motor a natáčení do stran umožňuje směrovka na ocasní části vzducholodi.

Jmenuje se Air Yacht. Italské studio Lazzarini Design představilo superjachtu budoucnosti. Je křížencem lodě a vzducholodě, bude totiž umět plout po moři i létat. Uprostřed stroje se bude nacházet luxusní apartmán s bazénem i heliportem.
Superjachta budoucnosti. Bude plout po moři, ale i létat

Nejvhodnější doba pro let vzdušného korábu bývá v prvních dvou hodinách po východu slunce nebo dvě hodiny před západem slunce. Cena za privátní let pro tři lidi se pohybuje kolem 25 tisíc korun, jednotlivec zaplatí kolem osmi nebo devíti tisíc korun.

„Naše vzducholoď spadá svými rozměry do kategorie „sportovní zeppelin“. Rychlost letu i vhodná výška záleží především na povětrnostních podmínkách,“ uvádí Tomáš Habán. Podle něj je výhodou vzducholodi, že si pasažéři zpravidla mohou sami určit, kam chtějí letět.

Kdo by zatoužil létat v nebeských výšinách nad Německem, může navštívit domovskou základnu vzducholodě Zeppelin NT společnosti Deutsche Zeppelin-Reederei. Nachází se na břehu Bodamského jezera v německém Friedrichshafenu v místě, odkud hrabě Ferdinand von Zeppelin vyslal k nebi svou první vzducholoď. Vyhlídkové lety pro veřejnost se zde nabízejí za cenu od 400 euro.

Chystá se velký návrat

Krátké výlety vzducholodí jsou možná jen počátkem velkého návratu tohoto druhu dopravy. Britská společnost Hybrid Air Vehicles totiž loni oznámila, že plánuje nasadit vzducholodě na krátké vzdálenosti s spoje mezi městy. Letouny by měly být dvojnásobně větší než běžná letadla a cestujícím by poskytly velkorysejší prostor a větší komfort. Typ Airlander 10 by měl mít doletovou vzdálenost asi 800 kilometrů a během provozu by měl vyprodukovat až o 90 procent méně emisí než současná letadla. Společnost počítá s tím, že do roku 2025 vyrobí 12 takových vzducholodí.

Proti větru

Vzducholoď je letoun lehčí než vzduch. Obvykle mívá charakteristický doutníkový tvar a je vybavena jedním nebo dvěma motory. Jejím předchůdcem byl balon. První fungující vzducholoď sestrojil v roce 1852 Henri Giffard. Byla vybavena lehkým parním strojem a řídit se dala jen za úplného bezvětří. Za dalších třicet let vzlétla vzducholoď La France vybavená elektromotorem, která už byla schopná letět proti slabému větru.

Zatím jde jen o vizualizaci, už za pár let se ale podobný výjev má stát skutečností. Švédský startup plánuje pravidelné lety vzducholodí nad Severní pól. Šestnáctka cestujících si užije luxus v oblacích, vybavení stroje bude připomínat luxusní jachtu.
Vzducholodí až na Severní pól? Za unikátní zážitek zaplatíte pět milionů

Další vývoj vzdušných plavidel se však neobešel bez tragédií. V roce 1897 spadla vzducholoď poháněná spalovacím motorem, který ji zapálil, a v témže roce havarovala i první vzducholoď z hliníku.

Ale už tři roky poté úspěšně vzlétla 127 metrů dlouhá vzducholoď hraběte von Zeppelina a od roku 1910 se začala rozvíjet civilní letecká doprava. První světová válka ukázala, že vzducholodě jsou použitelné i v boji. Sloužily pro průzkum i pro bombardování.

Po válce nastala éra transatlantických letů, ale i vědeckých expedicí, například k severnímu pólu. Hrozbou však zůstávalo používání vysoce vznětlivého vodíku jako náplně vzducholodí.

Zkáza Hindenburgu

Éra vzducholodí se uzavřela v květnu roku 1937, kdy došlo k nehodě vzducholodi Hindenburg a jednomu z nejslavnějších leteckých neštěstí vůbec. Hindenburg byl 245 metrů dlouhý, v průměru měl 41 metrů, obsahoval zhruba 200 000 m³ plynu, poháněly jej čtyři dieselové motory Mercedes-Benz, každý o výkonu 890 kW, a dokázal letět rychlostí až 135 km/h. Prostory pro cestující byly luxusní, restaurace nabízela teplá jídla, vyhlídková paluba pianistu a v kajutách byly sprchy. A nebylo to za levno: cena letenky byla srovnatelná s cenou levnějšího auta.

Vzducholoď T-34 Roma havarovala a vzplála po střetu s dráty vysokého napětí
Smrt v ohnivé pasti. Při havárii vzducholodi Roma lidé doslova shořeli na popel

V květnu roku 1937 Hindenburg za velké pozornosti diváků i médií přistával v New Jersey, když najednou vzplál. Vzducholoď během půl minuty shořela a požár si vyžádal smrt 36 lidí. Příčiny tragédie nejsou dodnes vyjasněny.

I když se počtem obětí havárie Hindenburgu řadí až na páté místo v historii vzducholodí, právě ona ukončila období vzduchoplavby.