Kliknutím zvětšíte‚Baťův‘ Zlín, pro naši generaci dříve a bohužel dlouhou dobu Gottwaldov, mám odjakživa moc ráda – za totality jsem tam jezdila ale jen účelově – do Domu obuvi pro boty (tehdy) ze Svitu, zato teď, poslední roky, už Zlín poznávám více.
Evokuje ve mně jakýsi klid i harmonii a pořádek zároveň.
V květnu 2013 jsem na Baťově kanále absolvovala jakési ‚předkolo‘, na podzim 2014 jsem byla známými pozvána přímo do Zlína do 14tky – vystavovali tam, ve velké časové rezervě před vernisáží jsem ale ještě stihla Muzeum obuvi, cestovatelství H+Z i etnografa Františka Bartoše.
Cestou do Baťovy nemocnice v části Zlín – Podvesná narážím zase jindy na zajímavý strom – jedná se o jinan dvoulaločný.
Později si plánuji slavnou jednadvacítku, ve které výtah slouží jako Baťova proslulá pojízdná kancelář, z terasy nahoře pak je překrásný výhled na Baťovy domky a celý Zlín kolem dokola. V budově narážím i na bustu T.B. Ve stejném roce s doprovodem navštěvuji zase Lesní hřbitov.
Cestou tam stíhám ještě vyfotit sochu T.B. spolu s J.A.B., kteří pěkně shora sledují dění ve městě. Na hřbitově v přehledné legendě vyčteme, že Baťův rod vč. pilota Jindřicha Broučka je pochován v jednom = stejném sektoru.
Procházíme kolem hrobu Karla Zemana, Hermínu Týrlovou jsme ale nenašly. Ve zlínském velkém kině se v roce 2016 zúčastním Festivalu turistických filmů (probíhá už 4. ročník). Před kinem jsou hvězdy slavných dětských herců, tehdy 23, dnes už patrně ještě více (2019 = 31).
Do slavných Filmových ateliérů na kopci Kudlov jsem se dostala jen organizovaně s nutnou objednávkou. Do Baťovy vily je potřeba objednat se také – to se mi podařilo na jaře 2017 a ve stejném roce jsem se konečně!!! dostala do jednoho z baťových domků, kterých původně bylo okolo 2,5 tisíce, dnes zůstalo snad jen 1800 (jsou 1/4 domky, 1/2 domky a jednodomky, ty mají okolo 100m2 + garáž – legenda i s vysvětlivkami, že celkem bylo 10 – 15 typů, je právě v tom ‘výstavním’).
Ten den zaběhnu ještě na Zlínský zámek, ale je před zavírací dobou a personál je nervní. Se Zlínem si ale musím dát pauzu, protože Památník T.B. (bývalý Dům umění) je stále zavřený – probíhá v něm rekonstrukce. Dočkala jsem se předloni, v roce 2019, kdy byl prosklený Památník otevřen (působí na mě studeně).
Uvnitř je replika ‚osudného‘ letadla a nikdo neví, kde je originál. Zajímavé je schodiště ve tvaru písmene Z (Zlín) a státnost interiéru udává červená podlaha, modré schodiště a bílé nátěry. Vlastnosti = pravdivost, optimismus, pokrokovost a jas, kterými Baťa oplýval, určují zase materiály = sklo, železo a beton.
Cestou na vlak míjím napravo ještě Kongresové centrum slavné Ing. arch. Evy Jiřičné. A výběr 83 fotografií mé putování Zlínem nakonec i dokládá.
Hana Dostálová, Hranice
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
