Já preferuji přírodu… fotky jsou od opavského Stříbrného jezera a z Jaktaře. Obloha se fotí sama, i když to zrovna nejsou výjimečné červánky nebo dokonce polární záře.

Fotky hospod jsou z dopoledne 30. prosince, kdy Dolní náměstí bylo téměř liduprázdné. Čekání na trolejbus jsem si zkrátila focením a zjistila, kolik hospod je u nás na "dolňáku".

Jednou je i ta U Bílého koníčka. Na místě dnešního domu U Bílého koníčka stávaly původně dřevěné domy. Koncem 16. století byly nahrazeny dnešní renesanční dvoupodlažní stavbou. Součástí stavby je takzvaný mázhaus zdobený štukovými žebry a zrcadly a dům je tak typickým příkladem tehdejšího měšťanského stavitelství.

Ve středověku bývalo přízemí domu využíváno k řemeslné a obchodní činnosti – majitel zde již v té době provozoval vinný šenk. V patře se pak nacházely byty, které obvykle využívala venkovská šlechta při svých pobytech ve městě.

Ilustrační foto
Rozloučili jsme se na Opavsku - 51. a 52. týden

Roku 1770 přešla budova do majetku plátenické rodiny Demelů, ze které pocházel i pozdější starosta Těšína Johann Demel (* 1825). V majetku rodiny zůstal dům až do 30. let 20. století. Po druhé světové válce získal dům i s vinárnou a pivnicí do správy Antonín Střílka. Vinárna v domě U Bílého koníčka fungovala až do 70. let, kdy byly prostory přebudovány na „starobylou pivnici“.

Během přestaveb v 19. století byly mázhausy zrušeny a obnovy se dočkaly až při památkových rekonstrukcích ve 20. století. Na fasádě domu je umístěno domovní znamení v podobě bílého koně, které dalo jméno stavbě i restauraci, která se dnes v jejích prostorách nachází. Dům U Bílého koníčka je jediným domem v Opavě, na kterém se domovní znamení dochovalo do současnosti. V roce 2005 prošel dům rekonstrukcí, za kterou stavební firma obdržela cenu Fasáda roku 2005 v kategorii Rekonstrukce. Jistou dobu zde bydlel mimo jiné redaktor Opavského týdeníku Jan Zacpal.