Když jsme již na Boňkově, tedy spíše pod ním, nelze nezmínit jednu zajímavost. Víte, že se zde dobývala břidlice? Ve štolách zasahujících hluboko do skalního masivu se tady těžila zhruba sto let.

Již podél hlavní cesty na Potštát lze vidět po pravé straně pozůstatky po její těžbě. Jen pár kroků od cesty nahoru do lesa ale umožní spatřit vchody do Soudkové a Příčné štoly. Od poloviny 20. století se zde již netěží a vstupovat dovnitř není určitě bezpečné. Místo je to však zajímavé a za prohlídku stojí.

Pustevny ve středu 19. ledna 2022.
OBRAZEM: Víkend na Pustevnách? Ne, to je jen středa s luxusním počasím a sochami

Vraťme se ale zpátky do východiště tras, do místa zvaného Jelení skok. Kdysi, jen kousek odtud stával slavný stejnojmenný hostinec. Podobný, zvaný U Tlustého Jana, stojí jen pár desítek metrů dál po cestě k Potštátu.

Ani ten však dnes již bohužel nevítá turisty, cyklisty nebo poutníky. Je to velká škoda.

My se však z místa pod skalním útvarem zvaným Nebesa (Himmelreich) vydáme úzkým údolím Kouteckého potoka směrem ke Kyžlířovu. Po pohodlné cestě, stále proti proudu, nemusíme ale dojít až do obce.

Na kraji vesnice v blíže neurčeném regionu, který  je odříznutý od světa nedostatkem spojů, chátrá zarostlá vila.
Prázdno. Sladký život ve vile pokryl prach. Zbyly staré fotky, nábytek i hračky

Asi po třech kilometrech lze odbočit doleva a napojit se záhy na žlutou turistickou trasu, která vás po hřebeni povede až ke zřícenině strážního hradu Puchart, někdy také zvaného Pustý zámek.

V lodičkách ani lakýrkách to určitě nedáte

Krásné, s tajemstvím a pověstmi spojované místo se nachází na skalním ostrohu nad Tlustým Janem. Ti, kteří nechtějí šlapat několik kilometrů, mohou k hradu vystoupat hned od Jeleního skoku. Každopádně je to však krkolomná cesta z kterékoliv strany a v lodičkách nebo lakýrkách to určitě nedáte.

Cestou k Puchartu nemůžete cestou po hřebeni minout pozůstatky rozhledny. Potštátský hrabě Zikmund Desfours-Walderode si v těchto místech nechal začátkem 20. století zbudovat jednoduchou, asi 30 metrů vysokou rozhlednu, která umožňovala za hezkého počasí pozorovat nejen hřebeny Jeseníků či Beskyd, ale i vrcholy Tater.

Pro Tělo s příběhem
Tělo s příběhem: Jsem Terka a nemám nohu. Člověk nikdy neví, co se může stát

Dnes z ní zbyla jen kamenná čtvercová podezdívka, ocelová konstrukce byla dávno stržena. Zatímco v předchozím povídání jsme se v údolí Bradelného potoka pohybovali na hranici mezi českými a německými obcemi, zde jsme v oblasti Sudet, kde převažovalo německé obyvatelstvo.

Pokud se bavíme o Potštátském skalním městě, většina skalních útvarů je viditelná z hlavní, málo však frekventované cesty spojující Hranice s Potštátem.

I po ní se dá jít pohodlně třeba směrem dolů podél toku řeky Veličky a pozorovat zajímavé skalní výchozy s neméně zajímavými jmény, jako jsou např. Kamenná vrata, Skřítkovy domy, Čertovo kopyto, Nevěstin kámen nebo mohutná Nebesa.

Kříž připomíná smrt hranického řezníka

Za zmínku stojí také nedávno renovovaný kříž upomínající na násilnou smrt hranického řezníka Polišenského, kterého v těchto místech zastřelil a okradl údajně četník. Vrah však nebyl nikdy dopaden.

Helfštýn, architektonická perla Moravy.
VIDEO: Helfštýn, architektonická perla Moravy, na kterou můžeme být hrdi

Řezníci z „dolin“ byli zvyklí jezdit nakupovat dobytek k Němcům na „vrchy.“ Často se zastavili v hostinci U Tlustého Jana.

I Polišenský se zde 21. června roku 1928 zastavil a po nějaké té pálence se pochlubil penězi, které s sebou vezl. To se mu pravděpodobně také stalo osudným. Jen pár stovek metrů od hostince jej zastihla smrt. Byl zastřelen karabinou, kterou používali právě četníci a kterých bylo i deset let po 1. světové válce mezi lidmi stále dost. V údolí však stával také tzv. smírčí kříž.

Naučná stezka pokladů Godula začíná i může končit v obci Řeka, celkem má sedm zastavení.
Čtenáři výletují: Naučná stezka pokladů Godula reprezentuje poklady všeho druhu

Mezi cestou a korytem Veličky přečkal staletí až zhruba do poloviny 20. století, kdy byl nejprve při těžbě dřeva přemístěn a později ukraden.

Za ledovými skvosty

Pokud za počátek skalního města budeme považovat skalní útvar zvaný Nebesa, za jeho konec můžeme brát místo za prvními potštátskými domy, kde se v příhodných zimách vytváří impozantní ledopád.

Voda vytékající ze skalních puklin vytváří zajímavé ledové útvary a je s podivem, že stále zůstává stranou pozornosti nejen turistů, ale i mnohých místních.

Ledové rampouchy se tvoří ve větším množství i na dalším místě, jen pár stovek metrů níž po proudu řeky. Potštátské skalní město je však dobře známo skálolezcům, kteří v hojné míře využívají skalní cesty různé obtížnosti a zvláště v době, kdy cestovat bylo složitější, lákalo milovníky skalního lezení všech věkových kategorií.

Ledové sochy na Pustevnách 2022.
FOTO: Je to tady! Hvězdné ledové sochy na Pustevnách v celé své parádě

Celé údolí je opředeno tajemstvím a spojováno s řadou legend a pověstí. To by ale bylo na dlouhé povídání a tak to již nechám na zvídavosti a možná i fantazii čtenářů. A nebo se sem vrátíme třeba někdy příště.

Procházka Potštátským skalním městem je však každopádně velmi zajímavá a inspirující.

Karel Machyl

Když ze sněhu a mraků vyjde sluníčko na Pustevnách.
FOTO: Když ze sněhu a mraků vyjde sluníčko na Pustevnách. To je pak krása