Jak Perseidy vznikají a kdy je můžeme vidět?
Perseidy vznikají postupným uvolňováním drobounkého materiálu (většinou prachových částic) z komety 109P/Swift-Tuttle. S proudem těchto částic se planeta Země střetává každoročně mezi 17. červencem a 24. srpnem.
Svůj název Perseidy dostaly podle souhvězdí Persea. Právě na hranicích Persea se sousedním souhvězdím Kasiopeji se nachází jejich radiant, tedy malá oblast na obloze, ze které meteory vlivem perspektivy jakoby vylétají.
Proč slzy sv. Vavřince?
Perseidám se také lidově říká Slzy svatého Vavřince, a to podle světce, který při pronásledování křesťanů údajně neuposlechl příkaz římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Za to byl 10. srpna roku 258 umučen. Několik dní po jeho popravě pak lidé viděli z nočního nebe padat "třpytivé slzy".
Maximum Perseid letos nastane v první polovině noci z 12. na 13. srpna. Pozorování tentokrát nebude rušit svým svitem Měsíc, který zapadne za obzor již krátce po setmění, a tak za příznivých podmínek budeme moci na obloze sledovat až několik desítek meteorů za hodinu.
Kromě Perseid jsou nyní aktivních ještě další meteorické roje, jež mají mnohdy prapodivné názvy. Jsou to kupříkladu Piscis Austrinidy, Alfa Capricornidy, Jižní Delta Aquaridy nebo Kappa Cygnidy. Některé meteory, které na obloze vidíme, však nepatří k žádnému známému roji. Jedná se o tzv. sporadické meteory.
Pozorování je možné i ze vsetínské hvězdárny
Pokud se chcete na meteory podívat a dozvědět se o nich i spoustu zajímavostí, potom přijďte ve čtvrtek 12. srpna do areálu vsetínské hvězdárny. Od 21.30 do 23.30 hodin tu bude za příhodného počasí probíhat tradiční pozorovací akce "Noc padajících hvězd".
Pavel Svozil, Muzeum regionu Valašsko, odd. Hvězdárna Vsetín
