V naší skupince jsme byly čtyři ženy. Program byl následující: Stanoviště 1 - televizní studio Zde jsme si vyzkoušely, že není úplně jednoduché být televizní rosničkou. Věděli jste, že mapa republiky, na které se zobrazují jednotlivé údaje, za moderátorem vlastně není? Moderátor ukazuje do volného prostoru a sleduje monitor před sebou, kde vidí jednotlivé údaje…a že vlevo je vlastně vpravo a naopak? Zajímavý byl rozhovor ve stylu DVTV, jedna z nás se stala dotazovanou, dvě jsme pracovaly s kamerou a jedna byla režisérka…

Stanoviště 2 - malování světlem Pod vedením dvou sympatických lektorů jsme objevily digitální fotografickou techniku, tzv. luminografii. Naše výtvory byly vyfoceny a tak jsme se potěšily výtvory, které byly zajímavé, někdy i překvapivé…a také u toho byla spousta legrace…

Stanoviště 3 - tvorba fotogramů Ve fotokomoře jsme si vyrobily vlastní fotografický obraz. Krátkým osvitem svého aranžmá na fotografický papír jsme pod zvětšovákem vytvořily svou "fotku", která se nám objevila po ponoření do vývojky, následovala koupel ve vodě a posléze pobyt v ustalovači. Leštičku zde neměli, ale hotový výtvor po uschnutí jsme si odnesly domů. Protože se převážná část našeho workshopu uskutečnila ve tmě, nabízím jen pár fotek. O to větší poděkování patří všem, kteří se nám věnovali.

Přikládám ještě svou malou osobní vzpomínku, kdy jsem jako malá holka pomáhala tátovi dělat fotky v naší "fotokomoře", tzn. v koupelně. Bylo tam opravdu málo místa a já jsem většinou nebyla u zvětšováku a vývojky, mé místo bylo u vody a ustalovače. Ale posléze, již na světle, jsem poslední fázi zvládala sama. Dát fotky na podložku, válečkem vytlačit vodu a pak hlídat čas, aby fotky byly z leštičky zavčas vyndány. Založit mezi listy tlusté knihy, zatížit. Opravdu je to už dávno a s dnešními digitálními fotkami to nemá nic společného. "Jen" tu lásku k nim.