Déšť lesům na Vysočině pomohl. Boj s kůrovcem ale nekončí, přibudou další mýtiny

I jeho les se v posledních letech potýkal se suchem a kůrovcem. „Výsledkem je, že všechny smrky jsou pryč. Zbylo pár borovic, ale jestli vydrží si nejsem jistý. Aspoň že v některých částech jsou už odrostlé stromky z oplocenek,“ dodal Votava.

Cestující se vrací do MHD. Ve vozech se mačkají. Hygiena radí nejezdit zbytečně

Podobně je tomu i na jiných místech na Vysočině. Kůrovcová kalamita je bojem na dlouhou trať. Kromě soukromých vlastníků se ji snaží zvládat i Lesy ČR.

„Na Vysočině se díky velkému počtu zasahujících kapacit podařilo meziročně snížit množství napadeného kůrovcového dříví o více jak polovinu,“ kalkuloval generální ředitel Josef Vojáček. I přesto ale zůstávají některé regiony mezi kriticky zasažené. „Nejvíce proti kůrovci zasahujeme na Telčsku a v oblasti naší lesní správy Ledeč nad Sázavou,“ informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Státní podnik spravuje zhruba třetinovou výměru všech lesů v kraji.

Kromě těžby napadeného dříví se Lesy ČR snaží i sázet nové stromy. „Letos jsme na Vysočině vysadili přes jedenáct milionů sazenic lesních dřevin na dvou tisících hektarech. Předpokládáme, že se ujalo okolo pětaosmdesáti procent. Ve středních nadmořských výškách dáváme přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. V lesích, ve vyšších oblastech zvyšujeme podíl buku a jedle. Své místo tu mají i smrky, které do těchto poloh ve střední Evropě patří,“ vyjmenovala Jouklová.

Pomocnou ruku při řešení kůrovcové kalamity se snaží vlastníkům lesů podat i kraj Vysočina.

„V roce 2020 administroval žádosti vlastníků lesů o finanční příspěvky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v nestátních lesích. Celkem řešil zhruba šest tisíc žádostí za více než dvě miliardy korun. Kromě toho se snažíme pomáhat i dotacemi z Fondu Vysočiny. Za rok 2020 jsme v rámci programu Hospodaření v lesích přijali přes tisíc žádostí,“ informoval náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství Lukáš Vlček.

Do obnovy lesů se mohou připojit i dobrovolníci. „Jakmile to situace dovolí, plánujeme další Dny za obnovu lesa. Dobrovolníci nám pomáhali i letos, kdy někteří lidé nemohli vykonávat svou práci. Lesy ČR jim nabídly placenou brigádu. Pomáhali se zalesňováním, stavbou oplocenek a jinými lesnickými činnostmi,“ dodala Jouklová.

Nabízí se tak jedinečná možnost vypěstovat lepší a odolnější lesy.

„Záleží pouze jestli zůstaneme u standardů a stereotypů posledního staletí, nebo vystoupíme ze zajetých kolejí k vhodnějším přirozenějším metodám. Pokud se bavíme o lesích před kůrovcovou kalamitou, můžeme uvažovat nad pestřejší druhovou skladbou i za možné příměsi smrku, ten by byl však vhodnější pouze jako přípravná dřevina například pro buky citlivé na přímé slunce,“ vysvětlil ekolog Richard Kabelka.