Ovocnáři mají především velké obavy z hrabošů. Pohroma se šíří z Moravy a na řadě míst je kalamitní stav i v Čechách. Hlodavci se ve větším objevují ve středních Čechách a rovněž v Královéhradeckém kraji se jejich populace zvyšují, záleží na lokalitě.

„Riziko škod je obrovské. Zatímco u polních plodin dojde k poškození úrody, v sadech jde o likvidaci porostů, které měly nést úrodu třeba příštích deset či patnáct let,“ upozorňuje Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR.

Stěhování hrabošů do sadů se děje především tam, kde byla v okolí sadů provedena podzimní orba a porosty se budou zakládat na jaře. Hraboši přesídlili mezi stromy a tam škodí.

„Už jen částečné poškození kořenů či kůry stromů vede k tomu, že strom je oslabený a dává méně kvalitní, neprodejnou úrodu. Hrozí tak další úbytek stromů v krajině, protože na případnou obnovu poškozených sadů už ovocnáři mít finance nebudou,“ obává se Ludvík.

Ilustrační foto
Řekni mi, co (a v kolik) jíš, já ti řeknu, odkud jsi...

Šéf ovocnářů se domnívá, že tuto skutečnost si neuvědomují nejen úřady, které brání regulaci přemnožených hlodavců, ale ani kritická veřejnost.

„Laické rady veřejnosti jako hluboko orejte způsobují ovocnářům škody, jelikož v sadech se prostě orat nedá a hraboši sem, právě před orbou z okolních polí, utíkají,“ poukazuje Ludvík na holá fakta.

Na hlodavce detonací

„Neřekl bych, že u nás jsou hraboši příliš přemnoženi,“ hodnotí situaci na Jičínsku soukromý pěstitel Petr Kareš z Ostroměře. Podle jeho názoru je daleko horší stav na Moravě. Petr Kareš používá ve svých sadech proti přemnoženým hlodavcům rodenátor. Přístroj, který směšuje propan butan a kyslík. Směs se pak vhání do chodeb a zapálí. Metoda se používá v biosadech, kde není povolená jiná alternativa. Detonace ničí nejen hraboše, ale i další drobné hlodavce, kteří okusují kořínky stromů. „Zařízení jsme nyní půjčili na Moravu, kde si jeho účinek velice pochvalují,“ konstatuje ovocnář.

Dalším účinným prostředkem je myší šmak, návnada v podzemních chodbách hubí myši, ale neohrožuje ostatní zvířata.

Ilustrační foto
Chřipka v kraji se zatím drží na uzdě. Nemocnice reaguje na šíření koronaviru

I když ministerstvo zemědělství znovu umožní od ledna aplikaci jedu proti hrabošům na povrch půdy, zdejší soukromý pěstitel ve svých biosadech Sutox nepoužívá.

Důležitá je prevence

Naopak plošné hubení myší pomocí jedu upřednostňují ovocnáři v Dolanech na Náchodsku. Podle hlavního ovocnáře Jiřího Fišera je to důležitá prevence.

„Provádíme ochranu v době, kdy to máme povoleno. Přípravky jako Sutox dáváme lokálně do děr. Výskyt hrabošů u nás není ale nijak mimořádný,“ pokyvuje sadař hlavou. Zároveň upozorňuje, co všechno hubení jedy doprovází. „Ať už je to časové omezení, přesné dávkování, školení lidí. Spousta sadařů tohle nechce řešit, a proto se u nás hraboš rozmnožil. Vidět to můžeme na Moravě nebo Pardubicku,“ míní ovocnář, který doporučuje hubit hraboše ihned v zárodku.

V Libčanech na Hradecku „hraboší“ kalamitu nezažívají. „Jsou tu někde, zatím nám škody nepáchají,“ vyhodnocuje situaci Miroslav Tošek.

Život, zvyky a tradice východoevropské země přibližuje regionální ukrajinský spolek ve východních Čechách. Výstavu ve Vrchlabí ve středu dokonce zahájil velvyslanec Ukrajiny v ČR Yevhen Perebyinis.
Cizincům v regionu dominují Ukrajinci. Ze země utíkají kvůli penězům a válce