Ve stále více případech vidí Brňané při čekání na tramvaj za předním sklem ženu. Počet řidiček těchto vozů za posledních deset let v řadách brněnského dopravního podniku stoupl téměř o polovinu. Nyní jich jezdí po krajském městě asi 150. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnili zástupci dopravce minulý týden.

Podle mluvčí Hany Tomaštíkové aktuálně pracuje v brněnském dopravním podniku 415 žen, což z celkového počtu zaměstnanců činí zhruba sedmnáct procent. Necelou polovinu tvoří řidičky. „Největší část zahrnují řidičky tramvají. Naopak nejméně žen u nás řídí trolejbus, aktuálně jich je dvanáct,“ vyčíslila Tomaštíková.

Například Brňanovi Jakubovi Jiříkovskému je jedno, jestli tramvaj řídí muž, nebo žena. „Je pravda, že šaliny asi řídí víc žen než dřív. Asi by mě ani nepřekvapilo, že by je obsluhovalo v budoucnu snad i víc žen než mužů. V autobuse mě ale žena za volantem pořád docela překvapí,“ řekl Jiříkovský.

Jiný cestující Tomáš Hulák na sociální síti dokonce uvedl, že pokud se žena stane profesionální řidičkou, řídí naprosto dokonale. „Dokonce bych řekl, že se pro tu profesi narodily. Kolikrát jsem jel v městské hromadné dopravě delší trasu naprosto komfortně, podívám se do kabiny a tam je na sedadle řidiče žena,“ komentoval.

 

Průkopnice zaměstnané v dopravním provozu se objevily už za první světové války. V té době se dopravní podnik v Brně potýkal s nedostatkem pracovních sil a otevřela se možnost zaměstnat ženy na pozici průvodčí.

Ženy v brněnském dopravním podniku:

Celkem 415 žen pracuje nyní v brněnském dopravním podniku. Je to 17 procent z celkového počtu zaměstnanců. Necelou polovinu ženských pracovnic tvoří řidičky.

Největší část tvoří řidičky tramvají, kterých je asi 150. Za posledních deset let jejich počet stoupl o 46 procent. Naopak nejméně žen řídí trolejbus, aktuálně jich je 12.

První řidičky v Brně zaškolili 28. ledna 1949. První ženy byly zaměstnané v dopravním provozu za 1. světové války.

Jednou z nich byla později Marta Valníčková, která nastoupila v roce 1953. Za téměř třicet let v podniku si vyzkoušela řadu profesí. Řídila tramvaj, zkusila post revizorky a nakonec skončila jako turnusová výpravčí ve vozovně v Pisárkách. „Nejvíce jsem byl pyšný, když dělala řidičku. Tenkrát byly tramvaje v Husovicích a my bydleli za rohem. Když si naše škola objednala zvláštní jízdu do divadla nebo do zoo, služby si brala právě matka a já byl za hvězdu,“ vzpomněl její syn Jiří Valníček.

Na přístup k přijímání žen do čistě mužských profesí měla vliv i politická situace v únoru 1948. Najednou byly ženám dostupné do té doby čistě mužské profese. „První čtyři řidičky tramvaje v brněnském dopravním podniku zaškolili 28. ledna 1949,“ poznamenala mluvčí Tomaštíková.

Řidičky zaměstnávají také jiní dopravci na jihu Moravy. „Přibývá jich, nárůst je velký zejména v posledních letech. Dokonce jsme zhruba před dvěma lety dělali celokrajskou náborovou kampaň,“ sdělil mluvčí společnosti Kordis Květoslav Havlík. Firma koordinuje hromadnou dopravu v kraji.

Ženy zaměstnává brněnský dopravní podnik i na jiných pozicích než řidičských. Šestadvacet jich pracuje například v ústředních dílnách. „Většinou se jedná o elektromechaničky, které opravují agregáty a připravují kabeláž, tři pracují v čalounické dílně a připravují potahy na sedadla,“ zmínila Tomaštíková.