Pátek 17. června byl totiž Mezinárodní den proti rozšiřování pouští a sucha. U této příležitosti Radegast uspořádal průvody velbloudů nejen v Praze ale i v Ostravě a jejich cesta vedla k výčepním okýnkům s pivem tzv. Radegatovnám. A tak v ulicích těchto měst lidi leckdy hleděli tváří v tvář těmto majestátním zvířatům a nemohli uvěřit vlastním očím.

Samec lachtana jihoafrického Meloun.
Smutná zpráva. Pražská zoo přišla o jednu ze svých největších hvězd

Jak přiblížila Žaneta Krátošková z rodinné velbloudí farmy v Záhosticích, se sedmnáctiletým samcem vyjížděli z Táborska už v ranních hodinách. „Cestovala jsem autem a velbloud v přepravníku pro koně,“ řekla. V matičce měst je pak čekala dvanáctikilometrová trasa po známých místech. „My takhle jezdíme pořád, už patnáct let obrážíme různé akce,“ smála se chovatelka.

Důležité je, že jde o trénované zvíře, které se nebojí lidí ani ruchu velkoměsta. „Chodí jen na ohlávce, je zvyklý, doslova si to užívá. Vystresované zvíře vypadá úplně jinak. Chůze je součást našeho života a je jedno, jestli chodíme v Chýnově po lese, pastvině nebo po městě,“ vysvětlila s tím, že v současnosti její chov čítá 13 velbloudů a do zástavby mezi lidi může vzít dvě naučená zvířata.

Prošli spolu kolem Muzea Antonína Dvořáka, přes Karlovo náměstí kolem kostela sv. Ignáce z Loyoly, dál kolem Národního památníku hrdinů heydrichiády, k Tančícímu domu, až do Radegastovny Perón, kde točili reportáž pro CNN Prima news a nechyběl orosený zlatavý mok na stojáka. „Dali jsme si pivko, oběd, velbloud jablko a mohli jít dál,“ uvedla. Pak se vydali i na vltavskou náplavku.

Podle Krátoškové šlo o hezkou procházku, kterou absolvují denně i doma v Záhosticích. „Pro nás nic zvláštního. Děláme běžně i patnáct kilometrů. Lidé v Praze na nás reagovali, byli překvapení, fotili se, mým hlavním úkolem bylo se starat o pohodlí velblouda,“ shrnula Krátošková.

Zažila i milá setkání. „Potkal nás třeba pán a poznal nás. „Jéé, vy jste ze Záhostic, my jsme u vás na farmě byli,“ říkal. To byl takový příjemný střípek,“ poznamenala. Další pán zase blokoval dopravu kvůli fotce. „To byla celkem nepříjemná situace, protože se vytvořila kolona, měla jsem obavu z nehody,“ uvedla chovatelka.

Blín černý - jedovatá rostlina, kterou naši předci využívali v magii. Obsahuje tropanové alkaloidy, pro které byla oblíbená čarodějkami, říká botanik Radomír Němec.
Pečuje o merlík, šťovík či kopřivy. K jídlu je i divoký plevel, říká botanik

Vedoucí projektového týmu Robert Marek z kreativní agentury Boomerang Communication, která kampaň zajišťovala, vysvětlil, že šlo o úvodní část komunikace značky Radegast. „Účelem akce je upozornit na nedostatek vody, plýtvání a špatné hospodaření s tímto zdrojem. Tyto problémy stále více zasahují do naší krajiny i lidských životů,“ osvětlil s tím, že šlo o zahájení a následovat budou další podobné happeningy, které mají upoutat veřejnost.

Velbloudi jsou podle manažera značky Radegast Josefa Jalůvka symbolem sucha a pouští. „Minulý čtvrtek spolu s námi v ulicích větších měst upozorňovali na to, že zadržování vody v krajině a péče o vodní zdroje jsou nesmírně důležité aktivity. Pokud se všichni pořádně nezapojí, tak se budeme s velbloudy možná setkávat nejen v průvodech,“ míní Jalůvka.

Pitím piva pomůžete

V péči o veřejnou zeleň mohou například pomoci speciální zavlažovací vaky pro stromy. Díky nim stromy překonají sušší období a dochází také k významné úspoře vody potřebné na jejich zavlažování. Zavlažovací vaky uvolňují vodu do půdy postupně, takže samotné zalévání je efektivnější a stromy mají větší šanci na uchycení. Každý vak pojme několik desítek litrů vody a dá se po vyprázdnění snadno přesunout k dalšímu stromu.

www.radegast.cz. „Čím více účtenek dorazí, tím více zavlažovacích vaků nakoupíme,“ osvětlil Josef Jalůvka.

Pivovar Radegast je v oblasti ochrany vodních zdrojů dlouhodobě aktivní, jde příkladem a snaží se ostatní inspirovat. Přímo ve svém nošovickém pivovaru snižuje množství vody potřebné pro vaření piva a patří v tom mezi absolutní světovou špičku.

Paraglidista Petr Buchta z Adamova na Blanensku tentokrát vyměnil krásy Moravského krasu z ptačí perspektivy za kraj vinic, řeky Dyje a jezer pod Pálavou. Poznáte, nad kterými místy na Břeclavsku a v Rakousku létal?
Nad Pálavou jako pták. Paraglidista z výšky zachytil krásu kraje vinic a jezer

Radegast také vytvořil systém propojených rybníčků, které přírodním způsobem čistí dešťovou vodu odtékající z pivovaru. Pomáhá s péčí o mokřady, s údržbou svodnic na lesních cestách nebo podporuje výsadbu stromů. Prostřednictvím grantového programu Radegast lidem zase podporuje projekty, které pomáhají zadržovat vodu v krajině nebo pracují s využitím dešťové vody.

„Péče o krajinu a vodní zdroje jsou témata, která bychom neměli brát na lehkou váhu. Vzít si na vlastní hrb boj o vodu by měl každý z nás, protože zachovat krajinu budoucím generacím se nám podaří jen v tom případě, pokud se těmto problémům a výzvám postavíme čelem. A pomůže přitom každá sebemenší akce, protože každá kapka má smysl,“ řekl závěrem Jalůvka.