Trenére, máte tři body, ale v prvním poločase jste působili nervózním dojmem. Z tribuny to vypadalo, že Hlučín se místy bojí hrát, aby neudělal chybu…
Taky bych to tak nazval. Přežili jsme velkou šanci Vratimova, pak se nám podařilo vstřelit branku. Jenomže pak to bylo na můj vkus až moc opatrné. Nakonec jsme vyrobili hloupou chybu, kterou soupeř potrestal. Byli jsme ještě více nervózní. Vysvobodila nás až druhá penalta. Gól do šatny kluky nakopl.
Radovan Lokša druhou penaltu proměnil po „Panenkovsku,“ tímto asi všem pořádně zahrál na nervy…
Je to tak. V poločase jsem mu říkal, že jeho sebevědomí je úžasné. Dal gól, to je důležité, věřil si na to, zahrál to tak, my jsme šli do vedení.
Co jste říkal v poločase klukům v kabině? Přece jenom Vratimov nemá vůbec špatný tým…
Má výborné mužstvo. První pokyn k hráčům byl, abychom se nenechali rozhodit emočně. A nepropadli k tomu, že se budeme s nimi okopávat, budeme si nadávat. Bylo pro nás strašně důležité, že jsme udrželi nervy na uzdě, protože hráči Vratimova to mají postavené na agresivitě. Druhý poločas jsme ale zvládli na jedničku.
Druhý poločas byl už ve vašem podání, takový, jak si představujete?
Asi jo, bylo tam hodně dobrých věcí, hráli jsme bezpečně zezadu, velmi disciplinované.
Cítili jste po dvou porážkách v řadě větší tlak? Přece jenom Hlučín patří k favoritům soutěže…
Tlak si děláme trochu sami na sebe, protože to očekávání je velké, začátek nebyl ideální. Nebylo to jednoduché, ale věřím, že už to půjde.
Ve středu vás čeká v poháru rozjetý Baník…
Vítězství proti Vratimovu nám pomohlo. Mohu vše slíbit, že proti Baníku, budeme osina v zadku medvěda.
