Osobnost Deníku
Přečíst článek >

První zkušenosti sbíral v mládeži opavské Slavie. „Je velký rozdíl trénovat mladé nebo dospělé,“ přiznal opavský rodák. S velkým očekáváním už vyhlíží svou ostrou premiéru. Tu si odbude šestého srpna, kdy jeho tým hostí Matušovičův Havířov. Mimochodem útočník, který v lize kopal za Opavu, Slovácko, Liberec, Duklu, Brno a pražskou Slavii stále ještě aktivně hraje, a to za Město Albrechtice, nováčka I.A třídy.

Zbyňku, vrátil jste se do svého mateřského klubu, a to v úplně nové roli…
Vždycky jsem se chtěl vrátit do Slezského FC. Když jsem dostal tuto nabídku, neváhal jsem. S trénováním jsem už začal u mládeže Slavie Opava. Trenérská práce je pro mě výzvou. Chci na sobě pracovat a posunout se dál.

Letní příprava se blíží ke svému konci, už jste se dokonale sžil s novou profesní roli?
Řeknu to takhle, letní příprava je krátká na to, aby se dalo něco hodnotit. S novou rolí se sžívám, dá se říci, že už jsem se otrkal. Musím říci, že práce mě baví. Příprava je jedna věc, brzy začneme hrát mistráky. Bude hodně důležité, jak do sezony vstoupíme.

První trenérské zkušenosti jste nabíral u žákovského týmu opavské Slavie. Nicméně mužská kategorie je úplně o něčem jiném…
S tím souhlasím. Je to obrovský rozdíl. U mužů je všechno daleko rychlejší. Momentálně bojuji s problémem, že se cítím pořád jako hráč. Mám chuť na hřiště vletět a klukům pomoci. Od toho je třeba se oprostit. Už se mi to začalo pomalu dařit.

Nepřemýšlel jste o roli hrajícího kouče?
Jednoho takového už máme, a to Tomáše Mičolu. Kdybychom hráli oba, nevypadalo by to dobře a bylo to kontraproduktivní. Na lavičce musí být plnohodnotný trenér. Je ale pravdou, že jednoho zkušeného hráče bychom na trávníku potřebovali, jelikož máme kádr samých mladých kluků, když pominu Tomáše.

Jak to máte s pravomocemi?
Naše role jsou rovnocenné. Nemáme to rozděleno na hlavního trenéra a asistenta. Všechno řešíme spolu a vždy dojdeme ke shodě. Diskutujeme hodně také s panem Vavruškou a Jardou Kolínkem.

Jako hráč jste se staral jen o sebe. Nyní je to ale o přípravě na tréninky…
Je to tak. Příprava musí být, nemůžete před hráči vařit, jak se říká, z vody. Řeknu jeden pro mě nový postřeh. Jako hráč jsem neměl v oblibě, kdy se trenér před nás postavil a vysvětloval určité věci. Přišlo mi to strašně dlouhé. Teď už to vnímám úplně jinak. Názor jsem změnil. Sám bych toho času potřeboval ještě více, abych klukům řekl vše, co chci.

Lumír Číž
Na Duklu se těším. Věřím, že fanouškům uděláme radost, doufá Lumír Číž

Na co podle vás opavské béčko má?
Uvidíme, co sezona přinese. Pevně věřím, že jsme kluky dobře připravili. Potřebujeme chytit začátek, pak by to mohlo jít. Chceme vyhrát každý zápas, k tomu se snažíme kluky motivovat. Věřím, že jsme naladění na společnou vlnu, tak aby nám to fungovalo.

Šestého srpna vás čeká premiéra, budete nervózní?
Popravdě nervózní jsem byl, když jsem poprvé přišel do kabiny se klukům představit. Teď už je to v pohodě. Na první zápas se moc těším. Musím ale krotit své emoce, jako hráč jsem byl velký bouřlivák.

Pojďme ještě k vašemu aktivnímu hraní, kde vás v nové sezoně uvidíme?
Spolu se Zdenou Partyšem budeme pokračovat v Městě Albrechticích, kde se nám podařilo postoupit do I.A třídy. S trenérem Murou máme domluvu, že trénovat budeme v Opavě a do Albrechtic jezdit na zápasy. Už jsem se koukal, že se nám to až na výjimky nekryje s Opavou, takže ideál.

Z Albrechtic odešel váš parťák z útoku Miroslav Šupák…
Popravdě je škoda, že Mira odešel. Jakartovice nejsou pro něj dobrou volbou. Nebude mít na hřišti takový servis, jaký měl v Albrechticích. Každopádně nám bude chybět.

Je pravda, že jste měli s Tomášem Mičolou odejít do Háje ve Slezsku?
Ano, byl jsem s Hájem v kontaktu, ale nakonec jsme se nedomluvili.