V přípravných duelech po jeho boku nastupuje Matěj Helebrand a spolupráce jim jde k duhu. „Zatím to nevypadá špatně. Uvidíme, co přinesou mistrovské zápasy,“ poznamenal Josef Hnaníček, který má na kontě 178 zápasů v nejvyšší soutěži. Na nový ročník se těší. „Musíme chytit začátek, pokud se nám to podaří, můžeme hrát klidně na špici tabulky,“ podotkl ostřílený harcovník.

Josefe, jak se zatím jeví letní příprava, která míří do finiše?
Musím říci, že příprava je hodně náročná. Dost jsme to naběhali, máme za sebou spoustu tréninkových jednotek, což je důležité. Tento týden na soustředění v Polsku to bude více o hřišti, o práci s míčem.

Opavský tým prošel velkými změnami. Jak vnímáte vy, jakožto nejzkušenější hráč?
Měli jsme tým, který měl řadu hráčů, kteří prošli ligou. Nyní dostávají šanci mladí kluci a myslím si, že se jeví velice solidně. Osobně se mi líbí Denisové Kramář s Darmovzalem. Jsem rád, že dostávají šanci a snad ji chytnou za pačesy. Nám to pak přinese vítězství ve druhé lize.

Pepo, pojďme k vaší osobě. Co rozhodlo o tom, že jste prodloužil v Opavě? Nabídku jste měl například ze slovenské Senice…
O Senici jsem se bavil s trenérem i asistentem. Hovořil jsem i s několika hráči. Vyšlo mi z toho, že Senica má nějaké problémy, což se mi nelíbilo. Proto jsem tam nešel. Rozebírali jsme mou budoucnost i s manželkou. Navštívil nás doma sportovní manažer Opavy Jaroslav Kolínek, jeho nabídka byla konkrétní. Líbila se námi jeho vize.

Manželka je vaším agentem?
(usměje se). Ano je to tak. Domlouvala mi smlouvu v Opavě na další rok. Ale teď vážně, pan Kolínek na nás působil super. Se vším mi vyšel vstříc, co jsme požadoval. Na druhou stranu, nejsem příliš náročný.

Měl jste i jiné nabídky? Nabízí se Znojmo, kde žijete…
Ano, do Znojma jsem mohl jít. Tuhle nabídku jsem odmítl z toho důvodu, že kluci ve Znojmě kvůli pandemii dlouho nehráli fotbal. Skládá se tam nový tým a kdoví, jak to tam bude vypadat. Pro mě by to byl krok do nejistoty. Krom toho se mi ozvaly ještě dva druholigové týmy, ale to už jsem měl podepsáno v Opavě. Nabídky byly, což mě těší. Je to asi i důkaz toho, že fotbal stále hrát umím.

Jak to vypadá s vašim operovaným kolenem? Kvůli, kterého jste byl nucen vynechat větší část loňské sezony…
Nyní jsem měl s ním problémy. Pár dnů zpátky mi v něm nepříjemně prokřuplo. Ale musím říci, že mě i náš fyzio Petr Stuchlík uklidnil, že se toho nemám bát, že to bude v klidu. Po zápase s Liptovským Mikulášem to bylo v klidu, za což jsem rád.

Opava má za sebou tři přípravné zápasy. Co ukázaly? Hlavně proti Karviné a Liptovskému Mikuláši se jasně ukázala stará opavská bolest, a to neproměňování šancí…
Mi už to přijde jako deja vu. Když se na kluky divám zezadu, jak pálí jednu šancí za druhou, tak si říkám, že už to snad není možné. Potřebuji se trefovat, pak si zvednou sebevědomí a půjde to. Denis Kramář je mladý, když promění ve druhé lize dvě šance, začne mu to padat.

Jak se vám líbí atmosféra při přípravných zápasech na vesnicích? Třeba do Kobeřic si našlo cestu hodně diváků…
Musím říci, že je vždy příjemnější, když se na vás někdo přijde podívat. Zápasů bez diváků už bylo dost. Hrajeme to hlavně kvůli divákům, snad už se nebude opakovat loňská sezona. Také nás hráče nebaví hrát před prázdnými tribunami.

Na co podle vás bude mít Opava v nové sezoně?
Raději bych netipoval. Musíme jít zápas od zápasů. Musíme chytit začátek sezony, pokud se nám to povede, tak nám to hodně pomůže a můžeme klidně hrát na špici soutěže.