Libore, ve třetím utkání od svého návratu do mateřské Opavy jste mohl oslavil radost z první vstřelené branky. Takže kámen ze srdce spadl?
Jak se říká, čím dříve, tím lépe. Jsem strašně rád, že mi to tam spadlo. Byly to pro mě velké emoce. Hlavně, že mé góly vedly k tříbodovému zisku. Máme první výhru po dlouhé době, když k tomu připočtu i přípravu. Celkově to byl pro nás strašně důležitý zápas.
Jaká byla první branka? Vypadlo to, že hráči Sparty vám nechali celkem dost prostoru…
Je to tak. Balón se ke mně nějak odrazil. Naštěstí jsem zůstal v pohybu. Měl jsem náskok na svého obránce. Zakřičel jsem si, protože ve vápně bylo více kluků. Viděl jsem balón, jak ho napálím a vyšlo to.
Druhý gól jste přidal z penalty, která byla nařízena za ruku. Nicméně celou akci jste rozběhl vy, a to přesnou přihrávkou na Adama Ondráčka…
Dával jsem míč Ondysovi do kraje, který míč skvěle zatáhl a pak z toho byla ruka. Jsem rád, že mi to tam padlo i z penalty.
Na penaltu jste byl určený? Protože v předchozích zápasech pokutové kopy zahrával Filip Blecha…
Určený jsem nebyl. Chtěl jsem ji ale kopat, věřil jsem si. Bleška byl v pohodě. Řekl, ať si to vezmu. Domluva proběhla v klidu. Na mě bylo, abych ji proměnil.
Nakonec jste mohl zkompletovat i hattrick. Stačilo být rychlejší při skluzu…
Rychlost tam byla, celou situaci jsem ale špatně načasoval. Z takových akcí musí být gól. To mě mrzí, že to tak nedopadlo.
Ve středu jste prohráli ve Varnsdorfu. Zápas Opavě nevyšel. Bylo po něm hodně velké dusno?
Určitě bylo. Když to řeknu blbě, do prvního inkasovaného gólu jsme nehráli špatně. Stejně, jako proti Spartě, jsme měli balón více ve svém držení. Rozdíl byl v tom, že nyní nám tam padaly branky. To rozhoduje. Věděli jsme, že po Vanďáku musíme být už stoprocentní. Sparta k nám přivezla mladý tým, toho jsme chtěli využít. Hráli jsme doma, s podporou fanoušků v zádech jsme to museli urvat.
Docela dlouho jste nehrál, pamatujete si, kdy jste naposledy dal branku?
Už je to dávno, naposledy v barvách Zlína.
Tyhle dva góly budou v opavské kabině asi hodně drahé…
(usměje se). Kluci mě hecovali, že se to proti Spartě povede. Určitě s trenérem přichystáme do kabiny nějaké pohoštění.
Splňuje opavské angažmá zatím to, co jste od něj očekával?
Jsme na začátku, nechci to ještě nějak hodnotit. Když jsem ale do Opavy přicházel, říkal jsme, že potřebuji cítit hlad po fotbale, a ten mám. Pokud ho budu mít, tak góly dávat budu. Je to samozřejmě i o spoluhráčích. Útočník potřebujeme mít i patřičný servis, k tomu, aby se prosadil. Proti Spartě jsme ukázali, že fotbal hrát umíme. Ještě musíme zapracovat nad tím, abychom nenechávali soupeře čichnout k zápasu. Naše výkony musí růst a já věřím, že tomu tak bude.
Dal jste dvě branky, věnoval jste je někomu?
(usměje se). Řeknu to sobecky, věnoval jsem si je sobě. Utkání jsem si užil, po prvním gólu jsem běžel za klukama k lavičce, ať to spolu oslavíme. Nesmím zapomenou na fanoušky, byli skvělí. Hodně mi to připomínalo staré opavské časy. Fanouškům děkuji za podporu.
