Opravdu jste přemýšlel, že po konci v Opavě to s fotbalem úplně zabalíte?
S tou myšlenkou jsem si vážně hrál. Před měsícem jsem měl možnost získat místo ve škole. V té době jsem ale nemohl říct na sto procent, že to beru, tak to padlo.

Nebyla by to škoda, končit ve třiatřiceti?
Možná ano. Jsem zdravý a cítím se dobře, tak věřím, že Prostějovu ještě budu nápomocen. Je pravda, že jak jednou skončíte, tak se vrací zpátky strašně složitě a do profesionálního sportu zvlášť. Na druhou stranu je tělo opotřebované a já si chci dopřát sport i poté, co s kariérou skončím. Kdybych neměl možnost jít do školy, tak bych asi uvažoval jinak a hrál, dokud to půjde. V červnu jsem ale dokončil v Olomouci na univerzitě studium, takže ten přechod by pro mě byl o hodně snazší. Snažím se už myslet i na budoucnost.

Roman West, trenér Opavy
Opavský kouč West vypsal speciální odměnu. Hráči dostanou sto piv, řekl

Váš rozchod s Opavou byl bouřlivý. Prý jste byl vyhozen za neprofesionální chování, zároveň se ale objevily informace, že jste se zastal odvolaného Pavla Zavadila.
K tomu už se nemám chuť vyjadřovat. Pro mě je to uzavřené. Budu pořád žít v Malých Hošticích, Opavě budu fandit dál. Vždycky. Na tom se nic nezmění. Věřím, že se klubu bude dařit, ale teď jsem v Prostějově.

A 25. září vás čeká zápas proti Opavě.
To pro mě bude strašně speciální zápas. Snad od devatenácti let, kdy jsem hostoval v Dolním Benešově, jsem proti Opavě nehrál. Tenkrát to byl přípravný zápas, na umělce. To je úplně nic proti mistráku. Vůbec si to neumím představit. Jak se třeba vždycky mluví o tom, že dá hráč svému bývalému klubu gól, tak jestli ho bude slavit. Já si ani neumím představit, že bych ho dal. Teď si říkám, že bych ho v uvozovkách snad ani nechtěl dát. Asi bych se cítil hrozně (směje se).

Tak silné je vaše pouto ke Slezskému FC?
Je to tak. Ale takový je fotbal. Pískne se do píštalky a musí se to hodit za hlavu. Ještě před pár dny jsem tam s klukama trénoval a vím, že tomu dávají maximum. Bude to zvláštní, to je jasné.

Váš příchod do Prostějova byl poměrně rychlý. Byly i jiné nabídky.
Je to pravda, že to byla docela rychlovka. Všechno jsem musel vyřešit během týdne. V poslední den přestupů jsem se stal hráčem Prostějova až těsně před čtvrtou hodinou. Měl jsem ještě další tři nabídky. Ale Prostějov byl od začátku jasná volba. Je tam fotbalové prostředí. Navíc to bylo v rámci dojíždění tak akorát, co jsem akceptoval.

Prozradíte odkud byly další nabídky?
Jedna byla ze zahraničí, jedna z druhé ligy a jedna ze třetí ligy.

Jak si zvykáte na nové prostředí?
Doteď jsem to měl na stadion do 15 minut na kole, do Prostějova budu jezdit hodinu a čtvrt. Je to samozřejmě změna. V Prostějově se mi po těch prvních dnech líbí.

Stavíte před sebe i tým nějaké cíle?
Sám chci být především zdravý. Jsem přesvědčený o tom, že když to tak bude, tak mám týmu co dát. V minulé sezoně skončil Prostějov na třetím místě, takže cíle musí být vysoké. Zároveň proběhla docela velká obměna kádru. Hodně lidí odešlo, hodně přišlo. Je tu nový trenér. Budeme chtít hrát dobrý fotbal, vyhrávat a fotbalem se bavit. Také bych si přál, abychom řešili jen fotbal a ne ostatní věci mimo hřiště v celém klubu. To je vždycky špatně a na hřišti se to nakonec projeví.