Město vyrazilo k poslednímu duelu sezony pouze v jedenácti lidech. „Jeli jsme k zápasu v jedenácti lidech. To by až tak nevadilo, neměli jsme ale ani jednoho brankáře,“ poznamenal hrající manažer Albrechtic Zdeněk Partyš. „Nedělali jsme z toho ale žádnou tragédii. Šlo o poslední zápas sezony a ten jsme si chtěli užít. Na druhou stranu, šlo nám ještě o šesté místo,“ přiznal.

Nakonec si navlékl gólmanské rukavice Zdeněk Partyš. „Do brány chtěl ještě jít Míra Šupák, vzal jsem to ale nakonec na sebe já. Rozhodlo se o tom zhruba třicet minut před výkopem,“ prozradila bývala opora druholigové Opavy.

Albrechtice si stanovily předem jasnou taktiku. „Věděli jsme, že musíme být na míči. Byl jsem spíše další stoper, než brankář, a to nám vycházelo. Hodně jsem se zapojoval do hry. Kluci mi hodně pomohli,“ pochvaloval si jednačtyřicetiletý fotbalista, který pracuje jako trenér u rezervního týmu Slezského FC Opava.

Brněnský rodák vytáhl několik skvělých zákroků. „Měl jsem i dost štěstí. Chvílemi jsem si připadal jako Hašek v Naganu, Něco mě i trefilo, v jednom případě to bylo do stehna, podruhé jsem šanci soupeř chytil nohama. Škoda jen v závěru té inkasované branky, už jsme tlačil čas očima. Mohlo to být i s nulou,“ pousmál se Zdeněk Partyš.

Na otázku, zda se ještě někdy postaví mezi tyče, řekl: „Už ne, rukavice jsem hodil do koše. A taky už vím, že  nebudu kritizovat gólmany. Mají to opravdu těžké. Musí se rozhodnout, zda vyběhnout, nebo ne, opravu jim po mé osobní zkušenosti nezávidím,“ poznamenal zaskakující brankář a přidal ještě jeden postřeh: „Domácí diváci nabádali své hráče, ať střílejí, že v brance stojí hráč. Naštěstí pro mě ale netrefovali branku.“

Zdeněk Partyš si chytání užil. „Vyhráli jsme. Kdy v sedmnácti jsem taky v brance stál, teď to bylo jiné. Užil jsem si to. Má přítelkyně Lucie mi řekla, že jsem blázen,“ zakončil povídání Zdeněk Partyš.