Výborně, jak tedy jste na tom aktuálně se zdravím?

Už víc než týden jsem v plném tréninku. Takže teď, teoreticky vzato, už jen čekám na papír od doktora a už do toho půjdu. Návrat na trávník vypadá tak na začátek září, asi to vyjde na domácí zápas s Vojkovicemi.

Myslíte, že vydržíte celý zápas?
To asi ne, ale aspoň na střídačku si sednu. Určitě se půjdu trochu rozehrát za béčko.

To tedy byla pěkně dlouhá herní pauza. Kdy jste hrál naposledy?
Ano, je to skoro rok. Bylo to loni v posledním podzimním utkání v Bystrci (4. listopadu - pozn. red.). Chyběl jsem pak celou druhou půlku sezony a léčení se protáhlo až do léta.

Na zranění máte dost smůlu, s čím jste laboroval nyní?
Měl jsem potíže s levou nohou, teď to byla pro změnu pravá. Přetržený přední skřížený vaz v koleně. A zase z futsalu! Od té doby jsem se rozhodl, že futsal už fakt hrát nebudu. To mně za to nestojí.

Jak jste prožíval nevydařené jaro svých spoluhráčů?
Po svém. Na zápasy jsem nechodil. Já jsem takový, že když nemůžu pomoct, tak je mně nepříjemné se jen dívat. Ale věřte, že jsem to nesl opravdu těžce. Vlastně jsem na jaře byl jen na jednom zápase. Hrál se ve středu doma právě s Bystrcí. Vyhrálo se 3:2 a byla to první a jedna z dvou našich jarních výher.

Je poločas. Co říkáte na výkon Tatranu?
Nějak se mně to nezdá, je to takové nijaké. Hlavně ofenzivní fáze. Útočník vpředu nemá prakticky žádnou podporu. Ale nechtějte po mně, čím to je. Nevím. Tým jako takový určitě není špatně poskládaný. Věřím, že až se vrátíme já s Honzou Ševčíkem, tak se to zvedne. Myslím si, že toto mužstvo může hrát vysoko, tedy minimálně v horní polovině tabulky.