„První gól mi připravil Kuba Veselka s Peťou Vyměťalíkem z levé lajny. Tam to Peťa pěkně, jak se u nás říká – pod dubem – z lajny vymotal, Kuba udělal kličku obránci. To už pak nešlo minout před prázdnou brankou,“ popsal 31letý střelec gól na 2:1 z 23. minuty.

Po změně stran pak nekompromisně uklidil míč z malého vápna do sítě a hned za dvě minuty to přišlo, hattrick dokonán.

„Zase to kluci z levé lajny vymotali a přenesli míč na mě doprava. Zasekl jsem to před obráncem a levačkou poslal na zadní tyčku. To byl jeden z povedenějších gólů,“ pousmál se David Šigut.

V Opatovicích se tak de facto mohlo pokračovat v oslavách, o den dříve totiž několik domácích borců nechybělo na svatbě bývalého klubového gólmana. Po třetím gólu tak jeden ze spoluhráčů Šigutovi „nastavil kolénko“. Hrdina utkání na něj položil levou kopačku, která ovšem byla značně potrhaná.

„Levá je úplně, pravá je načatá. Čekal jsem, než mi dodají kopačky. Když to řeknu blbě, tak jsem celý zápas odehrál v roztrhaných, které jsem nějak doma dal do kupy,“ zasmál se kanonýr.

V Opatovicích za to umí vzít

Tenhle počin ho bude stát litr slivovice, příští týden má navíc narozeniny, takže důvodů k oslavám bude spousta. Opatovičtí s kocovinou však evidentně nemají problém. Výhra 5:1 nad silným Újezdcem budiž toho důkazem.

„Bylo to takové uvolněné. Musím ale říct, že nám také vyhovoval soupeř. Před zápasem byl na špici, věděli jsme, že bude chtít hrát fotbal. To nám sedí,“ věří Šigut.

Odrazí se nyní Opatovice do vyšších pater tabulky? Je to možné. „Někteří hráči se nám zranili, v prvním zápase kapitán Tomáš Klvaňa. Třeba páté místo by bylo hezké, ale těch akcí je teď více. Sotva se scházíme, ale i po svatbě se nám zápas povedl,“ zmínil střelec sobotní akcičku, která však v posledních dnech nebyla zdaleka jedinou. Například o týden dříve se ženil další ze spoluhráčů.

A tak i David Šigut férově přiznal, že s tréninkem by to v poslední době mohlo být lepší. I proto v úvodních kolech v základní sestavě Opatovic chyběl.

„Nechodím na tréninky. Nestíhám. Jen páteční tréninky a to je málo. Konec srpna a v září se nám těch akcí fakt nahromadilo. Jsou zapíječky a všechno možné, to byl spíš ten důvod,“ práskl útočník s číslem 9.

Nepostavte ale autora hattricku do základu v dalším utkání, které Sokol odehraje v neděli na půdě Tovačova. „Tož uvidíme. Přenesl jsem si nevinné zranění, mám nateklou nohu. Záleží taky, kolik nás bude,“ řekl Šigut, jehož fotbalové cesty jsou zajímavé.

Z pralesu do divize, pak zpět ke kořenům

V mládežnických letech se totiž musel stěhovat na sever do Kopřivnice. „Naši se rozvedli, měli jsme tam babičku,“ vysvětluje opatovický cestovatel.

Začít tak musel „od píky“ v týmu FC Vlčovice-Mniší, odkud se propracoval do týmu Kopřivnice a později i divizního dorostu Nového Jičína.

„Trenéři si mě postupně vyhlíželi, fotbalem jsem žil. Doma mi to bylo zakazováno, že se tím nikdy živit nebudu. Na ten popud jsem o to víc s klukama chodil trénovat. Pořád jsme si chodili kopat,“ zavzpomínal David Šigut.

Dotáhl to až do divize mužů, kde naskočil za SK Hranice. Poté ale nakonec přeci jen dostala přednost práce. Později i rodina, po narození potomka si David Šigut dal od fotbalu pauzu.

Přes Ústí a Všechovice se nicméně opatovický střelec vrátil ke kořenům a už tři a půl roku je hráčem TJ Sokol Opatovice.

Obdivovatel Thiery Henryho a Arsenalu má taky ve velkém fotbale jmenovce, Samuel Šigut se na začátku roku upsal Opavě. A kdo ví, nemusí jít pouze o shodu jmen Davida a 19letého záložníka SFC.

„Je možné, že tam bude nějaká rodina. Otec z té strany pochází. Možná to bude přes nějaké koleno. Kluci si taky dělali srandu, že netrénuji a hraji v Opavě,“ uzavřel s úsměvem David Šigut.