Celkem šest hráčů z Ukrajiny obléká na jaře dres FK Vroutek, v klubu navíc působí jeden Rus. „V mužstvu je vše v pořádku, mezi Čechy, Ukrajinci a Rusy nejsou rozdíly,” upozorňuje klubový mluvčí Jaromír Hykl.

Na hřišti to prý přeci jen občas zaskřípe, nikoli kvůli národnostním rozmíškám, ale kvůli způsobu hry zahraniční družiny; když je kolotoč přihrávek v jejich režii, nedělá to úplně dobrotu. „Někteří Češi si pak stěžují, že jim nenahrávají. Navíc jsou horkokrevní, takže jsou schopni se zhádat a také provokovat soupeře,” všimnul si Jan Barnat z Duchcova, s nímž Vroutek hrál v minulém kole. Zvítězil 6:3, když o půli prohrával 1:3.

Podívejte se na proměněný pokutový kop Emelianova v Duchcově:

Zdroj: Deník/František Bílek

„Je to pravda, občas je to kontraproduktivní. Jak se znají, tak se na hřišti hledají, mají určité automatismy. Pak jsou neshody. Ale na jaře se daří, takže to zase tak časté není. Fotbalově si rozumí a určitě se dá říct, že nám výrazně pomohli,” uznává John Žák. „Několik kluků tu je už delší dobu. Před jarem se nám dva vrátili a ještě dva noví přišli, ale není to tak, že by některý utekl teď na jaře z války. V sestavě se točí, všichni najednou ještě nehráli,” doplňuje.

Mezi Ukrajince, kteří jsou ve Vroutku už delší dobu, patří Ramil Alyiev. Pochází z Dněpropetrovsku, kde také hrál fotbal. Před lety se i s rodinou přestěhoval do Prahy, angažmá našel v půl hodiny vzdáleném městě na Lounsku. „Mají nás tu rádi, je to tu klidné, pohodové. Chodíme na grilovačky, různé srazy, není žádný problém.”

Luděk Němeček šel při utkání béček do pole
Kuriozita v Teplicích: Brankář s ligovými zkušenostmi si zahrál na hrotu útoku

Fotbal Alyievovi pomáhá překonávat hrůzy, které jeho vlast nyní podstupuje. „Prožívám to. Do Dněpru válka zatím nedošla, je tak sto kilometrů od něj. Věřím, že válku vyhrajeme, protože jestli Putina, toho šílence, nezastavíme, tak půjde dál. Myslím si, že chce celou Evropu!”

Stejně jako jeho fotbaloví krajané, i Alyiev má v Čechách svou rodinu. A to je hlavní důvod, proč nejede Ukrajině na pomoc. „Nemáme povinnost jít válčit, když jsme tu už delší dobu. Samozřejmě, že dobrovolně můžeme jít, ale všichni tu máme své rodiny, kdo by je pak živil, kdyby nás zabili? Cítíme za rodinu odpovědnost.”

Fotbalisté Černošína na archivním snímku z roku 2019. Černošín porazil Stříbro B 17:16 na penalty.  
Rarita na západě Čech: 33 úspěšných penalt. Byl jsem mimo, hlásil brankář

Až válka skončí, a Alyiev doufá, že to nebude dlouho trvat, chce se domů vrátit. Zatím se svými kamarády, Ukrajinci, Čechy i Rusy, bude hrát fotbal. „My válku nechceme. Chceme žít všichni spolu,” přesvědčuje.

Žák si myslí, že s posilami v kádru by Vroutek mohl v příští sezoně aspirovat na postup. „Uvidíme, jestli hráče udržíme, jestli tu zůstanou. A určitě bychom museli ještě někoho nového přivést. Ale zatím vše funguje, rozumíme si. A když někdy kluci nerozumí, tak aspoň kývou, jakože rozumí,” usmívá se vroutecký fotbalista.