Opavský odchovanec nemá na Příbram nejlepší vzpomínky. Loni na místním stadionu dal vlastní gól. „Neřekl bych, že tenkrát se mi zápas vyloženě nepovedl, ale dal jsem si nešťastný vlastní gól,“ vzpomínal na loňskou sezonu Matěj Helebrand. „Když jsme přijeli na stadion, tak jsem si na to vzpomněl, ale pak už ne. Nejsem typ člověka, který si tyto momenty bere,“ pousmál se dvaadvacetiletý fotbalista.

Slezané se snažili hrát odvážně. „Měli jsme nějaké šance, na druhé straně Vilda něco pochytal. Možná jsme měli větší tutovky, ale remíza zápasu asi sluší nejvíce,“ míní Helebrand. „Chtěli jsme na soupeře vlítnout, to se nám i podařilo, ale chybí nám i to potřebné štěstíčko,“doplnil fotbalista, který letos nastoupil do čtyř zápasů.

V prvním poločase se mladý obránce dostal k jedné zajímavé střele. „Křičel jsem na Šulcíka, ať mi to pustí. Občas mi to na tréninku z této pozice padá, nyní mi chyběl kousek,“ smutnil Matěj Helebrand.

Nejtěžší chvíle podle jeho slov prožívali Opavští v závěru. „Příbram dobře kopala standardky, ty měla nebezpečné. Navíc do hry přišel důrazný Slepička, tomu ale Žídas nedal prostor,“ pokračoval v povídání produkt opavského fotbalu. Na otázku, zda byl nervózní, odpověděl: „Nebyl, neměl jsem na to čas. Trenér mi řekl, že budu hrát, až v den zápasu, spal jsem tak klidně,“ usmál se.

Místo v základní sestavě si zatím nevybojoval. „Není ideální, když do hry nastoupíte co čtvrtý zápas. Musím ale makat, a ne kopat kolem sebe a hledat výmluvy, proč nehraji. Věřím, že má chvíle přijde,“ zakončil Matěj Helebrand příbramské povídání.