Všechny úspěchy už jsou minulostí. Železník ve třiceti letech ukončil profesionální hráčskou kariéru. Své definitivní rozhodnutí oznámil v úterý dopoledne na sociálních sítích.

Jak moc těžké rozhodování bylo?
Samozřejmě to bylo dlouhé rozhodování, nějaké nabídky jsem měl ze zahraničí. Rozhodl jsem se však pro druhou variantu, a to být s rodinou. Moji nejbližší toho kvůli mě hodně obětovali, je na čase jim tohle všechno zase vrátit.

Radil jste se s někým? Kdo všechno věděl o vašem rozhodnutí?
Pár kamarádů to vědělo. Hodně mi pomohl můj bývalý spoluhráč ze Zlína Lukáš Motal, se kterým jsem tohle téma řešil už dlouho a prošel si tím také.

Když se ohlédnete za kariérou, jaká vlastně byla? Mohl jste dokázat víc?
Kdyby mi někdo v pěti letech, když jsem s fotbalem začínal, řekl, co všechno zažiji, tak mu nebudu věřit. Jsem hrdý na to, co jsem dokázal. Ano, jsou i věci, které jsem mohl udělat jinak, ale nikdy nebudu litovat toho, jak jsem se v kariéře rozhodl. Byla úžasná. Postoupil jsem se Zlínem do ligy, vyhrál titul, zahrál si Evropskou ligu.

Na které okamžiky nikdy nezapomenete?
Těch okamžiků je spousta a navždy si je budu pamatovat. Kdybych je měl vypsat, bylo by to opravdu na knížku (smích).

Jak moc kariéru ovlivnil zranění kotník i další zdravotní komplikace?
Zranění ke sportu patří. Bohužel po zranění kotníku se mně to nakupilo. Vždy jsem ale měl heslo: Nikdy se nevzdávej. Kolikrát jsem šel přes bolest, hrál pod prášky. Takový jsem byl já. Nikdy nevíte, který zápas by mohl byt pro vás poslední.

Budete po rozvolnění opatření hrát někde s kamarády pro radost?
Určitě bez fotbalu nezůstanu, chci hrát dál, ale už jen opravdu pro zábavu, jako koníček. Nějaké možnosti jsou. Vždy jsem říkal, že si chci zahrát s mým bráchou. Neubuz už netrénuji. Skončil jsem tam v době, kdy jsem odešel ze Zlína. Pokud by se rozjel amatérský fotbal, tak chci hrát doma.

Plánujete se do profesionálního fotbalu někdy vrátit coby trenér či funkcionář?
Už jsem kontaktoval majitele Zlína pana Červenku. Říkal jsem mu, že budu končit a měl bych velký zájem se pohybovat kolem fotbalu, třeba jako vedoucí mužstva. Chci být s kluky pořád v každodenním kontaktu. Tahle práce by mě bavila. Ale nemohl jsem čekat, co bude. Přihlásil jsem se i na trenérskou A licenci. Ale nová výzva mě teď čeká mimo fotbal a moc se na ni těším.

O co jde?
Zatím si to nechávám pro sebe. Je to příliš čerstvé. Rodina to samozřejmě ví, ale oznámím to až později. Novou etapu každopádně začínám prvního dubna. (úsměv)

Taky vlastníte tým Zicon e-sport. Budete mu věnovat veškerý volný čas a energii? Jaké máte záměry a cíle?
Pořád tomu věnuji hodně času. Asi všichni ví, že Play Station je můj velký koníček. Jsem nadšený z toho, že můj tým dokáže konkurovat těm nejlepším. Minulý rok jsme třeba vyhráli největší turnaj, iSport ligu. Náš hráč následně přestoupil do Sparty. Minulý týden se konal podobný turnaj a opět jsme byli vidět. Prohráli jsme až ve finále se Slavií. Takže nejen, že je to můj koníček, ale pro mě to má i nějaký smysl. Určitě se tomu budu věnovat dál.