Po utkání bývalému reprezentantovi příliš do řeči nebylo. „Jsem zlomený jako šíp,“ byla jeho první slova. „V prvním poločase jsme odehráli dobré utkání, bohužel jsme opět neskórovali, a to ani z penalty,“ povzdechl si jednačtyřicetiletý kouč. Po přestávce dokonce jeho tým hrál přesilovku, bohužel ta mu vůbec nevyšla.

„Apeloval jsem na hráče, že právě proto musíme přidat. Věděli jsme, že Baník bude jen bránit. Chtěli jsme hrát rychleji, obehrávat to ze strany a využívat díry, které vzniknou. Jenomže pětkrát dostaneme balon doprava, pětkrát ho kopneme do autu, místo toho, abychom hru otočili. Nechápu to,“ kroutil hlavou.

Opava na rozdíl od Baníku zápasem žila. Trenér svůj tým od lajny neustále hecoval a povzbuzoval. „Od pondělí jsme na kluky apelovali, že se jedná o derby, že nás může tento zápas nakopnout. Věděli jsme všichni, že když do toho dáme všechno, můžeme to špatné zlomit,“ vykládal Kováč.

„Chtěli jsme být agresivní, ale zároveň hrát i fotbal, nechtěli jsme jen nakopávat. Dařilo se nám to, drželi jsme se plánu, který fungoval. Jenomže je to pořád dokola, nemáme kvalitu v koncovce. Není to nic proti hráčům, miluji je, ale mám limit a přes něj se nedostaneme. Čekáme pořád na něco, co nepřichází,“ poznamenal Kováč.

Baník penaltu dal, Opava ne

Zápas nabídl dvě penalty, červenou kartu a emoce. Opava ale pokutový nedala. Laštůvka Žídka vychytal, na druhé straně si De Azevedo počínal zkušeně. „Před penaltou Baníku jsme udělali dvě chyby. Nejdříve si mohl Vilda Fendrich pro míč vylézt, druhá přišla vzápětí, kdy Venca Juřena udělal stupidní faul. Naše zahozená penalta? Prostě nejsme schopni vstřelit branku,“ krčil rameny kouč.

„Ještě se nám podařilo vyrovnat. Ale pak jsem cítil strach, že bychom mohli vyhrát. Takže místo obratu přišel další hloupý faul, po kterém následovala standardka. Křičel jsem na kluky, ať hráče hned dobíhají, a vidíte, Svozil tam byl sám a ještě si dá rybičku. Jsem z toho úplně zničený,“ hlesl kouč SFC Opava.

„Kluci jsou strašně křehcí. Pracujeme s nimi na tréninku, dřou, ale v zápase to není vidět. Za výsledky je zodpovědný trenér. Přemýšlím nad tím, zda to má smysl. Jsem 400 kilometrů od rodiny, dostáváme jednu ránu za druhou, je to pro mě deprimující,“ schoval si hlavu v dlaních.

Na to, že by to v Opavě zabalil, ale nemyslí. „Musíme si s vedením sednout a říct, co dál. Musíme udělat vše pro to, abychom byli konkurenceschopni. Potřebujeme do každé řady hráče, který by mohl naskočit hned. Máme své mladé šikovné hráče, ti ale musí vedle někoho růst,“ uzavřel Radoslav Kováč.