„Situace není dobrá. Padá to na mou hlavu,“ přiznal v rozhovoru pro Deník začínající trenér. Věří, že se svým týmem se dokáže postavit osudu. „Porážky bolí o to více, že až na výjimky nás nikdo nepřehrál. Děláme stupidní chyby, na hřišti nám chybí přirozený lídr,“ komentuje stávající problémy týmu z Městských sadů. S tím, že by využil služeb veterána Pavla Zavadila, nepočítá. „Nic proti Pavlovi, ale je mu už dvaačtyřicet, dlouho nehrál zápas, netrénoval. V jeho věku těžko do ligového kolotoče naskočíte. Bez urážky, nasadit ho, byli bychom za kretény,“ podotkl Kováč. Mimo jiné také vysvětlil, proč na pohár do Karlových Varů jelo béčko.

Radku, vaše opavské angažmá vám zatím radost nepřináší. V letošní sezoně máte na kontě jedno vítězství. Druhé jste si připsal v loňském zkráceném ročníku, a to je málo. Už i proto, že jako hráč jste hrával za kluby, které hrály vesměs o titul. Z této bilance se vám asi dobře nespí…
Abych řekl pravdu, tak moc dobře ne. Během kariéry jsem nezažil, že bychom vyhráli jednou za dva měsíce. Zažívám tak novou zkušenost, hodně se tím trápím. Výhry jsou ve sportu strašně důležité, a to i proto, abychom věřili cestě, po které jsme se vydali. Nedostává se nám zpětná vazba, že věci, které děláme, jsou dobře. Pracujeme tvrdě, ale odezva v podobě tří bodů chybí. O výsledcích se rozhoduje v boxech a tam si musíme říci na rovinu, že jsme slabí. Gólů ve vápně dostáváme strašně moc. Je to o organizaci, touze neinkasovat, být brutálně agresivní v dobrém slova smyslu. A to mi i u našich zkušených hráčů chybí.

Opava začne dobře zápas, má skvělé pasáže, ale pak vypadne z koncentrace a je zle. Přijdou momenty, které tým zlomí. Přitom téměř žádný soupeř vás vyloženě nepřehrál…
O to je to daleko horší. Kdyby nás soupeři přehrávali, z toho by pramenily porážky, hned bychom věděli, že na to nemáme. To ale není náš případ. Snad kromě druhého poločasu se Slavií nás nikdo nepřehrál. Ale gró je v tom, že jak se říká, my z každého hov…dostaneme gól a bohužel svoje šance neproměňujeme. To je alfa omega naší hry. Tvrdě pracujeme, ale ovoce to zatím nepřináší.

V zimní přestávce jste přivedli osm nových hráčů. Šlo o kluky, kteří nebyli zatížení opavskými neúspěchy. Čekalo se, že se zvednete, ale zatím je to zmar…Změna nepřišla, proč?
Máte pravdu, změna nepřišla. Ale kvalita na tréninku se zvedla, jejich příchod pomohl i stávajícím klukům. Samozřejmě jsme absolutně nečekali, že z úvodních pěti utkání budeme mít jen dva body. Je třeba ale vzít v potaz, že noví kluci pravidelně ve svých klubech nenastupovali. Příprava byla krátká a specifická. Před prvním zápasem jsem byl strašně nervózní, protože jsme dávali do hry pět šest nových hráčů. Věděl jsem, že to bude hrozně těžké. A vidíte, Čvančara zatím neproměňuje šance, Smola s Kulhánkem chytli covid. Ale i tak si myslím, že nám posily mohou pomoci.

Dostáváte někdy až stupidní branky a většinou jsou u nich namotáni zkušení hráči, a to by se stávat nemělo…
Prolíná se to. Strašně mě mrzí, když dostanete gól, a přitom jste se mohli na danou situaci připravit. To mě užírá. Nevidím touhu a neskutečnou sílu týmu gól nedostat. Chybí nám klasický lídr, který zařve naber hráče, je slyšet a strhne tím ostatní. Na můj vkus mi chybí v naší hře větší emoce.

Ale čím to je? Nezavání to alibismem?
Nemyslím si, že by šlo o alibismus. Nevím, zda jde o faktor strachu, faktor toho, že nevyhráváte, faktor toho, že letí balon do vápna a vy už ho vidíte v brance. Někteří kluci byli už na deseti brankách, dva tři na pětadvaceti za celou dobu, co jsem u týmu. Je to strašně vysoké číslo. Přitom si to rozbíráme, o chybách mluvíme.

Vsadil jste na herní systém s třemi obránci 3-5-2. Nabízí se otázka, zda týmu sedí, když nejsou výsledky. Třeba pro něj nemáte hráče…
To si nemyslím. Chtěli jsme posílit pozici halvbeka, neboť dáváme do vápna málo centrů. Měl jsem před koncem přestupního termínu zájem o Zahustela nebo Fukalu, ani jeden příchod ale nevyšel. Proti Karviné to bylo naštěstí lepší z obou stran. Tam, kde se nyní nacházíme, to není o systému. Zkoušeli jsme hrát 4-3-3 a vůbec nám to nešlo, byla ta katastrofa. Nemáme tak silnou herní inteligenci, abychom mohli přecházet z jednoho herního systému do druhého. V Opavě jsem sedm měsíců, v trénincích pracujeme na detailech, ale stále mi tam některé věci chybí. Na druhou stranu už je u nás vidět herní plán, má to i šablonu. Kluci se snaží plnit pokyny, ale je to bohužel s chybami. Náš systém vidím velmi vysoko, přechází na něj řada týmů. Naše neúspěchy nejsou o systému, ale o hloupých individuálních chybách.

Takže ze své filozofie neuhnete?
V žádném případě, není proč co měnit. Máme hrát z bloku a čekat na něco? To pak můžeme poslat Patrika Hellebranda s Alešem Nešickým hned domů.

V úterý Opava vypadla z poháru s Karlovými Vary. Na první pohled to vypadá, že to je pro klub velká ostuda. Nešlo poslat do zápasu silnější tým? Můžete vaše rozhodnutí vysvětlit?
Hráli jsme cyklus pěti zápasů v patnácti dnech. V utkání s Brnem jsme ztratili pět hráčů, nemohli jsme si dovolit poslat do Varů kmenové hráče áčka, abychom třeba přišli o další. Momentálně jich máme třináct mimo z ligové soupisky. V sobotu hrajeme existenční zápas s Příbramí. Kluky by čekala sedmihodinová cesta tam, sedmihodinová zpátky. Přišli bychom o dva dny tréninku. Byl by to pro nás velký hazard, a to ještě nevíme, jak dopadnou předzápasové testy na covid. Druhou šanci ukázat se dostali mladí hráči, kteří si myslí, že mají na ligu. Sami viděli, že musí dál pracovat.

Na záchranu ztrácíte pět bodů. Dokonce sezony chybí šestnáct utkání. V sobotu čeká Opavu Příbram. Pokud nezůstanou tři body doma, je Opava nejspíše druholigová…
Nepočítali jsme, že nezvládneme zápas s Brnem. Pro nás to byla další opravdová facka. Dostali jsme hloupý gól z jediné střely, pak už jsme se do toho nedostali. Osud šel taky trochu proti nám. V padesáté minutě jsme měli kvůli zraněním vyčerpána všechna střídání, ale na to se vymlouvat nemůžeme. Z Karviné se dalo vytěžit daleko více, do šedesáté minuty jsme byli lepším týmem, byli jsme více nebezpeční. Moc mi vadila jedna věc. Víme, že jediný, kdo nám může dát gól, je Papadopulos a my ho stejně špatně nabereme. Přišla druhá branka, která byla doslova velkým výsměchem. Teď máme Příbram, a pokud tohle utkání nezvládneme, jsme v tak těžké pozici, ze které se budeme horko těžko dostávat. Ale je to fotbal a stát se to může.

A co vaše pozice? Neměl jste chuť už s tím v Opavě seknout? Nebojíte se odvolání?
Svoji pozici neřeším, to je věc klubu. Všichni chceme, aby se liga v Opavě zachránila. Cítím tlak vůči klubu, vůči fanouškům, dělám si ho sám. Vím, jak je liga pro zdejší region důležitá. Opava o patro níže nepatří. Nejhůře mi bylo po Baníku, kdy jsme dobře rozehráli zápas, nedali penaltu, šli do červené. Přitom první poločas byl hodně dobrý. Znovu nás potopily naše hloupé chyby. Byl jsem zlomený, ale končit jsem nechtěl, jak se někde prezentovalo. Řešili jsme i s představenstvem klubu, co dál. Postavilo se k tomu čelem, umožnilo nám přivést hráče, bohužel výsledky nejsou. Mám smlouvu i na příští sezonu, chci v Opavě pokračovat, i kdyby se, nedej bože, spadlo. Dávat šanci mladým, i když pohár ukázal, že k velkému fotbalu mají ještě daleko. I když nemáme výsledky, odvedli jsme kus práce, kterou fanoušci tak nevidí. Hra někam vede, je koukatelná.