„Pokud vyhrajeme, slíbil jsem klukům do kabiny odměnu. Říkal jsem jim, že dostanou, cokoli chtějí,“ řekl devětadvacetiletý Srb před zítřejším očekávaným utkáním, které začne ve Vítkovicích v 17 hodin.
Jaké to pro vás bude nastoupit v dresu Baníku Ostrava proti Opavě?
Zatím mi to nedochází, jak velké utkání to je. Ale přemýšlel jsem o tom. Určitě to pro mě bude zvláštní zápas. Asi ho budu vnímat jako takový tréninkový, protože dobře znám hráče v obou mužstvech. S jednou jedenáctkou jsem hrál čtyři roky a teď jsem skoro půl roku v druhé jedenáctce. Ale samozřejmě to bude s nábojem. Opavské kluky znám výborně, byl jsem tam skoro pět let, s některými i celou tu dobu. Těším se na to moc.
Neobáváte se reakcí opavských fanoušků, kterým se váš zimní odchod do Baníku vůbec nelíbil?
Strach rozhodně nemám. Určitě je v Opavě taky hodně lidí, kteří můj odchod do Baníku chápou s tím, že jsem v Opavě nějakou tu práci odvedl. Také já jsem Opavě vděčný za mnohé, hodně mi dala. Stejně jako já jí. Takže věřím, že mnozí lidé tomu rozumí. Jasně, dost jich asi bude v davu nadávat, ale i na to se těším. Aspoň pak bude o čem si povídat. Chápu, že mi to musejí dát „sežrat“. Nemám s tím problém.
V čem je síla Opavy?
Ten tým je dlouho pohromadě. Přišlo tam pár hráčů, ale většina z nich ani nehraje. Kluci o sobě vědí, ukazuje se to na hřišti. Opava je ale hlavně silná doma. Jejich výsledky ale nejsou náhoda. Už jsou skoro ven z té skupiny, která bude hrát o záchranu. Naše vítězství jim v neděli bohužel nepomůže, takže tam asi zůstanou, ale věřím, že se zachrání. Mají na to, aby hráli i střed tabulky.
Jak hodnotíte vaše dosavadní angažmá v Baníku?
Osobně se mi daří, hlavně se ale začalo dařit mančaftu. Změnili jsme trochu přístup. Začali jsme všichni jezdit, makat a projevilo se to i na našich výkonech. A hlavně na výsledcích. Individuální výkon je jedna věc. Když ale není podpořen tím týmovým, tak z toho nikdo nic nemá. A my nyní ty zápasy zvládáme právě týmově, za což jsem moc rád.