Matěji, co rozhodlo dnešní zápas?

Dostaneme gól z toho, že propadneme tři, čtyři osobní souboje v lajně a utíká nám hráč z kraje pomalu sám na brankáře, to by se nemělo stávat. Jsme v situaci, kdy si nemůžeme takto dovolit prohrávat osobní souboje.

V prvním poločase jste byli lepší, ale nedokázali jste toho využít…

Chyběl tomu gól, to je tak jediné. Bohemku jsme přehrávali, byli jsme aktivnější, vytvořili jsme si několik standardních situací, ale bohužel nám to létalo kolem branky.

Jak vypadal podle vás jediný gól, který v zápase padl?

Matěj Pulkrab mi to kopl o spodek podrážky a balon doskákal do branky. Znám ho, vím, že takové góly dává. Podle mě to chtěl kopnout jinak, ale sjelo mu to.

Jak vnímáte současnou situaci Opavy?

Není pro nás příznivá. My ale nic nevzdáváme, věřím, že to zachráníme. Máme pořád ještě hodně kol před sebou. V nadstavbě se o to popereme všichni a dvě vítězství v řadě nás mohou vynést jinam. V kabině panuje pozitivní nálada. Věříme, že liga se tady zachrání.

Bojujete se marodkou, k tomu dva vykartovaní hráči. V neděli moc lidí k dispozici nebude…

Kluci nám budou chybět. Venca Jurena dal v Teplicích důležitý gól, Honza Žídek je stavební kámen celé Opavy. Šanci dostanou další, se Slováckem musíme vyhrát.

Pojďme k vaší osobě. Váš příchod do Opavy nebyl idylický. Pendloval jste mezi lavičkou a tribunou, nyní jste pevným článkem základní sestavy. V čem nastal zlom?

Nechci se vymlouvat, ale během přípravy mě provázela drobná zranění. Dva týdny jsem vůbec netrénoval. Naplno jsem začal až týden před prvním mistrákem s Plzní. S trenérem jsem o tom mluvil. Věděl jsem, že potřebuji dohnat tréninkové manko. S kondičním trenérem, který je tady výborný, jsem to konzultoval celou dobu a až jsem se cítil přípraven, tak jsem šel na lavičku. Pak přišla dlouhá pauza, teď už jsem stoprocentně v pohodě.

Nepropadal jste už skepsi? Přece jenom ani v Budějovicích jste toho moc nenahrál…

Není to nic jednoduchého na psychiku, ale když člověk jde za svým, dokáže se zvednout.