Čvančara mohl hned v úvodu zasadit Brnu dva těžké direkty. Hlavně první gólovka, po přihrávce Březiny a efektním puštění Holíkem byla z kategorie stoprocentních. „První šance byla stoprocentní, ve druhém případě jsem se dostal do zakončení z úhlu, ale to není žádná omluva, bylo to z mé strany šílené. Takové příležitosti musí útočník v lize proměňovat,“ sypal si popel na hlavu Tomáš Čvančara.

„Výsledek je pro nás obrovským zklamáním, jsme z toho smutní. Přišel jsem Opavě pomoci, z pěti zápasů jsem nedal ani jeden gól. Proti Brnu jsem to pokazil, porážka jde za mnou,“ nehledal žádné výmluvy dvacetiletý fotbalista.

Přitom v prvním poločase to vypadalo, že by Opava mohla zápas herně zvládnout. „V první půli jsme hráli dobře. Ale opět jsme nedali šance. Brno mělo jednu střelu na bránu a dalo gól. Hráli jsme dobře se Spartou, i na Bohemce. To byly společně s Brnem zápasy, které jsme měli vyhrát. Místo devíti bodů máme jeden, a to je strašně málo,“ konstatoval Čvančara.

Ve druhém poločase vsadil trenér Kováč na hru s třemi vysokými útočníky. Byla to i reakce na to, že během utkání kvůli zranění odstoupili Holík, Březina a Žídek.

„Bohužel druhý poločas, to byla z naší strany už křeč s hektikou. Je nepříjemné, když se vám zraní tři hráči ze základní sestavy, určitě to naruší. Ale znovu se vrátím k mé osobě. Kdybych v úvodu proměnil šance, nemuseli jsme žádné střídání řešit,“ podotkl mladý útočník.

Brno přitom v Opavě žádnou velkou fotbalovou hitparádu nepředvedlo. „Bylo to tak, bohužel. O to smutnější, že jsme prohráli. Všechno se točí kolem naší špatné koncovky, “ povzdechl si Tomáš Čvančara.