V severské zemi je zatím dohodnut na hostování. „Udělám všechno pro to, abych se prosadil. Je to pro mě velká výzva,“ zdůraznil odchovanec opavské mládeže. Jeho odchod je dalším důkazem toho, že ve slezské metropoli se pracuje s mladými fotbalisty dobře.

Opava sice sestupuje, ale vy můžete hovořit o parádní sezoně, která vám vynesla angažmá v nejlepším norském klubu. Jak to vnímáte?
Upřímně jsem byl z toho hodně překvapený. Dali mi den na rozmyšlenou. Měl jsem hned jasno. Jde o jedinečnou šanci. Dobře si uvědomuji, že takovou nabídku nemusím už v budoucnu dostat.

Bodo vás zatím bere na hostování. V případě, že se budete líbit, dojde k přestupu?
Už na začátku byl ve hře přestup. Ale jelikož jdu úplně do neznámého prostředí, je hostování pro mě jakousi pojistkou. Věřím, že tak to nebude, ale kdyby se mi tam nelíbilo, nebo se angažmá nevyvíjelo dobře, mohu se zimě vrátit.

Už jste stačil nastudovat něco o svém novém působišti?
Díval jsem se hlavně na město. Samozřejmě také na tým, na jeho soupisku, nové spoluhráče. S kým se budu potkávat, jaká bude v kabině konkurence. Zjistil jsem, že tam jsou hlavně mladí hráči, věkový průměr je snad dvaadvacet let. Filozofii mají postavenou na mladých, které připravují pro mužský fotbal. Navíc tato strategie jim přináší úspěchy. Už to, že naposledy klub vybojoval v posledním ročníku mistrovský titul, hovoří za vše.

Jste připraven na to, že se stěhujete až k polárnímu kruhu?
Je to úplně na severu. Snad v létě tam mají dvacet hodin světlo, v zimě zase jen dvě hodiny. I proto se tam hraje od léta do listopadu. V zimě pak vyrážejí na soustředění do Španělska, Portugalska. V Norsku jsem nikdy nebyl, ani ve Skandinávii. Chtěl jsem se tam podívat už v minulosti. Musím přiznat, že se hodně těším.

Neobáváte se jazykové bariéry?
Co mám informace, tak v klubu mluví anglicky, což je fajn, protože norsky se asi nikdy nenaučím. Angličtinu jsem měl možnost pilovat i tady v Opavě, když se bavím s Christem (Tiéhim) nebo Jossem (Didibou). A to je pro mě bez problémů.

Co si od angažmá v Norsku slibujete?
Beru to jako velkou výzvu. Vím, že to bude hodně složité se prosadit, ale jedu tam s tím, že to zvládnu. Nechci se v prosinci vracet s tím, že mi to nevyšlo.

Právě končící sezona vám vyšla více než dobře…
Za hodně vděčím trenéru Kováčovi, který měl se mnou trpělivost, pomáhal mi, radil mi, co mám dělat. Díky němu jsem se hodně posunul. Zapracoval jsem taky na silové stránce, kde se mi věnoval kondiční trenér Michal Hampel. Pořád ale mám co zlepšovat.

Velkou novinkou pro vás bude fakt, že v Norsku budete bez rodiny. Nemáte z toho obavy?
Sám jsem ještě nebyl. Bude to pro mě něco úplně nového, ale věřím, že se s tím poperu. Děkuji za velkou podporu mým rodičům. Kluci mi zase říkali, že to není standardní, ale že nemám nad ničím přemýšlet a jít.

Otázka na závěr. Jak to budete mít se školou?
Hodně mi pomohlo, jak se ke mně na obchodce zachovali. Uzavřu třeťák, a pak mi bylo umožněno pokračovat ve čtvrťáku distančně. Vyšli mi vstříc. Rodiče dávají škole velkou váhu. Chtějí, abych měl alespoň maturitu.