Pepo, po více než půlroce jste nastoupil do ostrého zápasu na celých devadesát minut. Na vaší hře nebylo ale vůbec znát, že jste prodělal vážné zranění a máte za sebou dlouhou pauzu…
Musím říci, že jsem udělal proto hodně, aby to nešlo poznat. Dost mi pomohli kluci, jako kondiční trenér Michal Hampel, tak i fyzio Petr Stuchlík. Přiznávám ale, že fyzicky jsem se dobře necítil. Přece jenom zápasové tempo je jiné, než běhat někde po parku v Opavě. Byla to v tomto směru i trochu trápička.

Návrat na trávník jste připravoval dlouho? Nebo v Boleslavi to byl rychlý skok, a to i vzhledem k absencím spoluhráčů?
Už před dvěma týdny jsme se bavili s trenérem Kováčem, že mě tam chce dát, kdyby byl Honza Žídek zraněný, ale to jsem se ještě až tak necítil, protože koleno ještě nebylo úplně zpevněno. Teď už je to jiné, cítím se dobře.

Přece jenom jste po vážném zranění kolene, nějaký blok v hlavě máte ještě? S tím, že si dáváte pozor, třeba před ostřejšími souboji?
Řeknu to takhle. Na tréninku blok mám, ale jak skočím do zápasu, tak mi na začátku trvá dvě minuty než se rozběhnu. Pak už ale na to vůbec nemyslím. Nic mě nelimituje.

Ve druhém poločasu jste se blýskl jedním ostrým zákrokem proti Drchalovi, který se dožadoval pokutového kopu. Jak jste tento moment viděl?
Drchal se rozčiloval, ale byl to naprosto čistý zákrok, řekl bych čistý jako slovo boží. Balon jsem čistě odebral.

Brankář Tomáš Digaňa se měl v opavské svatyni co otáčet.
Digaňa čaroval, Opava ale nebodovala

Co k tomu samotnému zápasu. V prvním poločase to vypadalo, že by Opava mohla i něco urvat…Domácí měli šance, ale v brance čaroval Tomáš Digaňa…
Didgi chytal výborně, držel nás. Jenomže ve druhém poločase máme brejk, ten nevyřešíme. Balon se odrazí k soupeři a Zmrhal to prostřelí mezi nohama na přední tyč. Pak už jsem se nezvedli. Je to obraz celé naší sezony.

Už se pomalu smiřujete s druhou ligou?
Budu mluvit za sebe. Rozhodně ne, pořád se dá o co bojovat.

Jenomže pohled na tabulku hovoří jasně. Navíc i psychické rozpoložení po sérii porážek není zrovna nejlepší…
Myslím si, že někteří mladí kluci, co jsou tady, to mají za odměnu. My staří musíme říci, že bojovat se musí. Pořád se hraje o body a ve hře je jich dost.

Vám v létě končí smlouva v Opavě. Už se ví, co bude dál?
Na toto téma jsem se bavil i s manželkou. Dokonce sezony mám na to, abych zjistil, zda koleno je v pohodě, zda na první nebo druhou ligu budu mít. Nikdy neřeším nic, co bude dopředu. Co bude, to bude.

Ani myšlenky na konec kariéry v hlavě neproběhly?
Když jsem ležel po operaci na hotelu a viděl kluky, jak si to tam dávají, tak jsem si říkal, do toho snad ani nenaskočím. Teď na to vůbec nemyslím a chci hrát.

Vy jste zranění kolene přivodil v první duelu na hřišti Plzně. Byla to obrovská škoda, protože letní příprava vám vyšla skvěle…
Tak dobře, jak po letní přípravě pod trenérem Kováčem jsem se necítil nikdy. Věřil jsem si, i styl s třemi obránci nám seděl, hráli jsme výborně. Najednou přišlo zranění a bylo po všem.

A hrát s třemi obránci je ta cesta?
Nevím, fakt nevím. Je to o tom, kteří hráči jsou zdraví a tak. Trenéři musí pracovat, s tím, co mají.