close
info
Zdroj: Deník / František Géla
zoom_in
„Jsem strašně naštvaný, porážka bolí,“ soukal ze sebe jednatřicetiletý fotbalista, který zaskakoval na pozici stopera namísto zraněného Svozila.
Stejně jako v Boleslavi jste nebyli horším týmem, nicméně nemáte ani bod…
K čemu nám je, že jsme Baník zatlačili, měli jsme šance, bohužel nedáme gól. Schází nám finální fáze, nepálí nám to. Lítá to kolem brány, a když už ji trefíme, dvakrát nás vychytá Budínský. Naopak my dostaneme dva góly. První po standardce, kdy se Smolík klasicky trefí, a druhý po ztrátě ve středu hřiště.
Vypadalo to, že v závěru se nadechujete k náporu…
Ano, jenomže gól Azeveda nám vzal vítr z plachet, otupil náš tlak. Dotahovat už dvougólové manko nešlo.
Nastoupil jste na místě stopera, což není vaše pozice…
Samozřejmě, ale na nic se nechci vymlouvat. Jsem rád za každou šanci. Na stoperu je to o zodpovědnosti, přece jenom už je za vámi jen brankář. Ale mám dost zkušenosti na to, abych se s tím popasoval.
Patříte k opavským odchovancům, kteří to derby berou hodně prestižně…
Zápas jsem si užil, ale miluji každé utkání v první lize. Bylo to moje šesté derby. Užívám si ho celý týden, celý den. Bohužel nedopadlo dobře, jsem hodně smutný.
