Na podzim odehrál jenom pár zápasů za divizní opavské béčko, přesto za 117 minut stihl dát tři branky, jinak čeká na klub, který jej vysvobodí. I když byl blízko odchodu na Kypr, vytoužené zahraniční angažmá padlo. Bývalý forvard pražské Slavie či Mladé Boleslavi však i přes trpkou zkušenost na konec kariéry nepomýšlí. „Fotbal, ať to možná nevypadá, mě stále naplňuje. Dělám ho celý život, a dokud mi to zdraví dovolí, chci pokračovat,“ říká v rozhovoru pro Deník autor šestnácti ligových branek.

Jak to nyní s vámi je? Na oficiálních stránkách slezského klubu nejste uveden na soupisce ligového áčka ani divizního béčka, přitom do Opavy jste v lednu přicházel jako velká posila ze Zlína a dostal smlouvu na dva a půl roku.
Jelikož mám stále platnou profesionální smlouvu, tak můžu trénovat. Do Opavy jezdím jen dvakrát týdně a v menší skupince absolvuji dvě tréninkové jednotky. S áčkem netrénuji vůbec. Zbytek dnů si plním individuální plán.

S kým z klubu komunikujete? Máte nějakou šanci na návrat do kádru SFC, nebo už s vámi definitivně nepočítají?
Ze začátku jsem komunikoval s trenérem Kováčem, jakmile skončil přestupový termín, naše komunikace se přerušila. Nyní jsem v kontaktu pouze s předsedou představenstva Zdeňkem Viktorínem. Právě s ním řešíme moji situaci.

Co se v Opavě vlastně stalo, že s vámi přestali počítat?
Na konci nedohrané minulé sezony mi bylo sděleno, že jsem je nepřesvědčil, což jsem nechápal. Po šesti zápasech odehraných v základní sestavě jsem dal jeden gól a připsal si dvě asistence. Cítil jsem, že se do toho zase po dlouhé době dostávám, fotbal mě znovu bavil. A pak přišla změna trenéra, se kterým se osobně znám. Měli jsme spolu pohovory. Všechno vypadalo dobře, ale najednou jsem přestal hrát. Ve zbývajících čtyřech zápasech jsem naskočil pouze na osmačtyřicet minut a pak se dočtu v novinách, že ode mě čekal produktivitu. Přitom jsem seděl pouze na lavičce a naskakoval do utkání za takových stavů, jaké byly.

Může za váš konec i odvolání trenéra Balcárka a příchod nového kouče Kováče?
Taky to může hrát roli. Trenér Balcárek si mě do Opavy přivedl, věřil mi. Po jeho skončení jsem přestal hrát. Den před startem přípravy mi bylo smskou přes manažera sděleno, že se mám připravovat individuálně. Jejich rozhodnutí jsem akceptoval. Nakonec jsem se domluvil s trenérem rezervního týmu, abych se mohl zapojit alespoň do jejich tréninkového režimu.

Nelitujete zpětně odchodu ze Zlína a přestupu do Opavy?
Co bylo předtím, už nikdy nevrátím. Zlín mám rád, vychoval mě pro velký fotbal. Zažil jsem tam spoustu krásných momentů. Bohužel situace, jaká tam byla vůči mé osobě, nebyla dobrá. Proto jsem potřeboval změnu.

Je pravda, že jste měl několik nabídek a mohl z Opavy odejít do Prostějova, Blanska, Třince, Zlatých Moravců či druholigového klubu na Kypru. Proč to nakonec nedopadlo a zůstal jste v Opavě?
Ano, byl jsem v kontaktu s týmy, které zmiňujete. Ve hře ještě byla Nitra. Chtěl jsem však někam do zahraničí, bylo mi jedno kam. Kypr vypadal skvěle, ale bohužel jsem se o jeho zájmu dozvěděl až den před ukončením přestupového termínu na Kypru. Nemohl jsem se tam zaletět podívat na prostředí, ve kterém bych i s rodinou žil, proto angažmá padlo.

Nemáte po těchto zkušenostech chuť v této době, kdy se fotbal stejně nehraje, se vším skončit a věnovat se něčemu jinému?
Ne, o tom určitě nepřemýšlím. Fotbal, ať to možná nevypadá, mě stále naplňuje. Dělám ho celý život, a dokud mi to zdraví dovolí, chci pokračovat. Bohužel nám ukončili soutěž v béčku. I když jsem nemohl nastupovat v základní sestavě, vždy, když mi dal trenér šanci na pár minut, byl jsem za ně šťastný. Podařilo se mi vstřelit i nějaké branky. Teď mě mrzí, že zápas si už do konce roku nezahraji.

Už jste přemýšlel o tom, co budete dělat po konci kariéry?
Nějaký plán mám, postupně si zjišťuji informace. Určitě se chci pohybovat ve sportovním okruhu. Nebránil bych se i nějaké funkci ve fotbalovém prostředí. Bavilo by mě to.