Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Krátké povídání mezi kapkami deště za pravou hlučínskou brankou v jednu chvíli náhle přerušil a rozběhl se k fanouškovi, jenž zakopl a upadl na tvář. Bez otálení mu pomohl na nohy. „Jste v pořádku? Nepotřebujete zavolat doktora? Já pro něj doběhnu,“ nabízel zlínský expres pomoc. Když se ujistil, že je vše v naprostém pořádku, ke krátkému povídání se vrátil.

Máte za sebou hektické utkání, které jste prohráli. Vy jste navíc nedohrál. Jaký to byl vůbec z vašeho pohledu zápas?

Hlučín nás v počátku zatlačil, něco si vytvořil a my jsme mu navíc nabídli několik standardek, které nás dostaly pod tlak. Pak přišla ta sporná situace, která vyústila v červenou kartu. Podle mě se jej Aleš vůbec nedotkl, ale rozhodčí to viděl jinak. Nakonec jsem to tak trochu odnesl i já. Ale to už k fotbalu patří. Přesto si myslím, že jsme aspoň remízu uhrát mohli.

Před dvěma a půl lety jste opustil Bazaly a odešel do Zlína. Dokázal byste tehdejší krok hodnotit dnešníma očima?

Jsem ve Zlíně spokojený. Vůbec si nestěžuju. Hned v té sezoně, kdy jsem přestoupil, jsme uhráli velmi solidní osmé místo, takže ta adaptace byla fajn. Pak však nastala změna, kterou stále nechápu. Po Hoftychovi nastoupil trenér Mazura, který chtěl hrát defenzivní styl. Jenomže to málokdo z nás pochopil, takže teď hrajeme druhou ligu. Poslední sezona byla smutnou etapou toho mého zlínského angažmá.

Poprvé v životě hrajete druhou ligu. Je to pro vás nová zkušenost. Jsou za vámi sice jen čtyři zápasy, přesto jste si už udělal o soutěži nějaký obrázek. Nebo snad ještě ne?

Nemohu si pomoci, ale největší rozdíl mezi první a druhou ligou je v rozhodčích. Fakt nevím, možná je to tím, že obecně ta nižší soutěž je méně na očích. Je to zvláštní – v Mostě dvě penalty, s Jihlavou jedna, v Hlučíně takové divné vyloučení… Na druhé straně, druhá liga má určitě svou kvalitu. Vždyť Hlučín doposud nezískal ani bod, a dnes (v sobotu odpoledne – pozn. red.) hrál opravdu výborně. Rozdíly mezi týmy jsou minimální. Podívejte, v přípravných nebo pohárových zápasech nebývá zvláštností, že ty druholigové celky dokážou přehrát prvoligové.

Na Bazalech jste působil opravdu dlouhou dobu. Prožil jste tam krásné i smutné časy. Máte vůbec ještě chuť a čas sledovat výsledky ostravského celku?

Jasně. Baník sleduju. Snad se dostanu v pondělí na Bazaly, na televizní zápas proti Brnu. Nezapomněl jsem na ty hezké roky, které jsem tam prožil. Baníku samozřejmě pořád fandím a přeju mu, aby skončil co nejvýš. Třeba si proti němu ještě někdy v nejvyšší soutěži zahraju.

Jak to teď vůbec vypadá ve Zlíně? Máte postupové ambice?

Majitel klubu se netají touhou vrátit Zlínu první ligu. Já bych to možná trochu mírnil. Řeknu to hloupě, ale fakt si to tak myslím: jdeme zápas od zápasu, a nechci tvrdit, že jsme nejlepší, protože se to člověku pak vymstí, že? Každopádně podzim může mnohé napovědět. Mnozí nás pasují do role aspirantů na postup, to však může být jejich taktický záměr. Ono se to ani dost dobře říct nedá, protože se to sice na první pohled nemusí zdát, ale je to opravdu těžká a vyrovnaná soutěž. Vezměte si výsledky Bohemky z minulé sezony. Prakticky nikde nenadělovala, všude to bylo tak o gól o dva.

V zimě se hovořilo i o odprodeji do Slovácka, po sestupu hrozil výprodej hráčů…

Situace se během letní přípravy ve Zlíně ustálila. Majitel vyhlásil, že chce hrát o postup, o čemž svědčí, že kromě tří hráčů nikoho nepustil. Ale přiznávám: ani já jsem po sezoně nevěděl, co bude. I finančně to teď vypadá na bezproblémovou sezonu, samozřejmě člověk musel jít s platem dolů. Navíc mi za půl roku končí smlouva, a netušil jsem, jestli tam se mnou počítají. Do toho ty spekulace o prodeji do Slovácka. Bylo to nejasné, zdá se však, že teď je vše v pohodě. Díky tomu se můžeme soustředit jen na fotbal.

Ještě před odchodem z Baníku jste se vydal na testy do německého Braunschweigu. Tenkrát to nevyšlo. Pomýšlíte ještě na vyzkoušení nějaké zahraniční soutěže?

V Braunschweigu mě kvalita tamního mužstva tehdy trošku zklamala. Čekal jsem, že to bude fotbalovější. Tam se však sázelo víc než na fotbalovost na nasazení, občas to nemělo hlavu ani patu a někteří hráči, kteří tam působili, by možná měli problém se uplatnit u nás ve třetí lize. Ale nemůžu říct, že by všichni byli nekvalitní, třeba Schweinsteigerův bratr byl dost kvalitní. Byla to však cenná zkušenost. Snad se ještě nějaká podobná v budoucnu naskytne.