S fotbalem začínal Alois Grussmann v Sokolu Hrabůvka, odkud přestoupil do ostravského Baníku. V rámci větší herní praxe odešel hostovat do Opavy. „Vojnu jsem absolvoval ve VTJ Tábor, kde jsem strávil s dalšími spoluhráči z Baníku, dokonce za námi jezdil tehdejší trenér Baníku pan Hadamczik, takže jsme byli pořád, jak se říká, na očích,“ vzpomínal v jednom z rozhovorů pro Deník.
Po konci základní vojenské služby se v Baníku dlouho neohřál. „Po návratu do Baníku jsem moc nehrál, což mi samozřejmě vadilo, proto jsem odešel do Válcoven plechu Frýdek-Místek, kde jsem strávil báječný rok. Byla tam spousta zkušených hráčů, kteří nás mladé zasvětili do velkého fotbalu,“ poznamenal bývalý generální manažer Slezského FC a také otec dvou synů Marka a Radima.
Skvělých výkonů Aloise Grussmanna si tehdy všimli v mistrovských Vítkovicích, kam po roce v dresu Valcířů i přestoupil. „To bylo tak, manželka tehdejšího trenéra Vítkovic pana Kopeckého pracovala v sekretariátu Válcoven, takže mě trenér Kopecký měl neustále pod dohledem. Navíc byl z Frýdku. Když se mě pak zeptal, jestli bych to nechtěl ve Vítkovicích zkusit, neváhal jsem a udělal určitě dobře,“ podotkl čerstvý šedesátník, jehož velkou celoživotní oporou je manželka Marcela.
V barvách Vítkovic prožil krásných pět let. Zahrál si Pohár mistrů evropských zemí. „Na období ve Vítkovicích hrozně rád vzpomínám. Když jsem tam přišel, zrovna vyhrály ligu, a probojovaly se tak do PMEZ. V prvním kole jsme vyřadili Paris Saint-Germain a jako jediní z celé soutěže jsme dokázali porazit silné FC Porto. Na to jsme byli náležitě pyšní,“ zvedl prst Alois Grussmann, který si dokonce vysloužil pozvánku do reprezentace. „Na první zápas v reprezentaci si vzpomínám velmi dobře. Hráli jsme tenkrát v Austrálii, kde byla reprezentace na turné v Sydney, a já odehrál celý zápas. První reprezentační branku jsem vstřelil na témže turné, ale až ve druhém zápase v Adelaide, kde jsem střídal. Ve statistikách mám uvedeno šest reprezentačních startů, ale měl jsem jich podstatně více. Odehrál jsem dva mezinárodní turnaje v Koreji, to bylo myslím v roce 1989 a 1990,“ přibližuje Alois Grussmann.
Skvělé výkony mu vynesly zahraniční angažmá v druholigovém španělském týmu Betisu Sevilla. Po návratu ze Španělska byl chvíli v Baníku.
Následovalo veleúspěšné období v Opavě. Tehdejšímu Kaučuku výraznou měrou pomohl k postupu do ligy. „Opava byla a je mou srdeční záležitostí. Město pohltila fotbalová horečka. Na naše zápasy chodilo patnáct tisíc fanoušků, bylo to neskutečné. Dokázali jsme porazit Spartu i Slavii. Postoupili do Intertoto Cupu. Fanoušci nás podporovali výrazně i na hřištích soupeřů,“ poznamenal bývalý kapitán Kaučuku Opava.
Po konci hráčské kariéry se dal Alois Grussmann na trenéřinu. Vedl například Jakubčovice nebo Třinec a Vítkovice. „Když jsem přišel do Jakubčovic, cítil jsem, že je to pro mě šance ukázat se ve velkém fotbale. Podařilo se nám sestavit skvělý tým, hlavně z kluků Moravskoslezského kraje, a pak jen rok co rok postupovali výš a výš,“ vzpomíná na Jakubčovice.
První ledna roku 2014 se Alois Grussmann vrátil do Opavy v roli generálního manažera. Slezský FC tehdy hrával MSFL. Opavští se ale nastartovali. Vykopali první ligu, dostali se do finále MOL Cupu. Pod tyto úspěchy se právě podepsal Alois Grussmann. „Základem těchto úspěchů byla dobrá klubová chemie, všichni jsme táhli za jeden provaz. V Opavě pracovali praví srdcaři. Lidi, na které se mohl člověk spolehnout,“ zdůraznil. Po úspěšném působení v Městských sadech vedly jeho kroky do ostravského Baníku.
Za Opavu naskočil Alois Grussmann do 131 prvoligových zápasů. V nich nastřílel 33 branek. Tuto metu nikdo ještě nepřekonal. Opavský dres jeho bývalý kapitán ještě občas oblékne. Naposledy se představil v barvách starých pánů ve Skřipově, kde se dokonce i jednou zapsal mezi střelce. Deník přeje Aloisi Grussmannovi pevné zdraví a co nejvíce radosti, nejen s fotbalem.
