Těžší období má za sebou fotbalový klub ze Staré Bělé. Celek z okraje Ostravy loni po odchodu řady hráčů marně bojoval o záchranu krajského přeboru, po bídném podzimu pak bylo jasné, že stejnou bitvu bude muset svést i letos v I.A třídě.

Zásluhou koronaviru se však udržení dostavilo bez boje. Klub nevydařenou část své historie vzal za svou a rozhodl se s osudem rvát.

„Loňský sestup byl jistě zklamání, ale na druhé straně jsme toho chtěli využít, abychom fotbal v Bělé zmátořili, začali od nuly a postavili ho na nohy,“ líčí dnes předseda Zdeněk Palička.

Co tím myslí? „Stavět a budovat vše od mladých. Máme kvalitní dorost hrající divizi, není důvod kupovat za drahé peníze někoho odjinud. A brali jsme to tak, že nás nic nehoní,“ vysvětluje.

MLÁDEŽ? PERFEKTNÍ

Stav mládežnické struktury je pro starobělský fotbal asi největší devízou. Má všechny kategorie, celkem 248 dětí, to Bělou řadí v Ostravě na třetí místo. Hned za Baník a Vítkovice.

„Jsme geograficky dobře situováni. Nacházíme se v okolí velkých sídlišť, kousek jsou Výškovice, Hrabůvka, Bělský les, Hlubina. Proto tu rodiče s dětmi chodí,“ nehledá šéf klubu důvody dlouho. Navíc se Bělá posunuje i v zázemí. Zrekonstruované šatny doplní od příštího roku úplně nové hřiště, které se v areálu buduje.

„O to jsme hodně bojovali,“ přiznává Palička. „Rodiče vidí, že se něco děje. K tomu bude i malá tréninková umělka mezi hlavním trávníkem a budovou. Aspoň něco na zimu pro děti. Zároveň hlavní tréninkové hřiště bude pro mládež v Proskovicích,“ popisuje zkušený funkcionář, který v čele Staré Bělé stojí již 21 let.

FK STARÁ BĚLÁ

Logo FK Stará BěláZdroj: Deník
Rok založení: 1932
Klubové barvy: zelená a bílá
Internetové stránky: www.fkstarabela.cz
Největší úspěchy: účast v krajském přeboru, vítězství v městském poháru
Umístění v poslední sezoně: 13. místo
Stadion: Potoky 622/44, 724 00 Ostrava-Stará Bělá

„A co si musím také pochválit, je spolupráce s rodiči. U nás si na ni nemůžeme stěžovat. Celkově klub jde dopředu. Myslím si, že to tady má zvedající se tendenci,“ míní Zdeněk Palička. PENÍZE, PENÍZE, PENÍZE

I zde ale lze nalézt vady. „Ačkoli jsme na území Ostravy co do množství mládežníků třetí, jsou kluby s menším počtem, které však dostávají vyšší granty z města. Ano, jejich muži hrají výš, ale ty příspěvky jsou na mládež. Moc tomu nerozumím a nejsem sám, kdo má tento pohled,“ kroutí hlavou Zdeněk Palička.

„Nechci se chvástat, ale mládež máme perfektní. Klubů s tak početnou strukturou je málo. Proto mi to nepřipadá férové,“ dodává. Zároveň poukazuje na další potíž, která ho trápí. „Spíše štve,“ podotýká Palička.

„Jde o to, že i v soutěži, jako je I.A třída, hráči obecně natahují ruku. Vždyť na této úrovni by to měla být zájmová činnost. Vím, jsem ze staré školy, ale za tím si stojím. Já bych se styděl hrát I.A třídu a brát za to peníze,“ nechápe Zdeněk Palička.

„Na druhé straně si za to kluby mohou samy. Já bych hráčům nic nedal,“ pokračuje razantně s tím, že radost mu nedělá ani konec nadějných dorostenců. „V létě končilo kvůli věku třináct hráčů, ale když se podíváte tu, tak v áčku jsou čtyři. Maximálně. Ostatní nic,“ ukazuje Palička na hřiště při tréninku.

JARO NÁVRATŮ

Po dvou letech, které výsledkově za moc nestály, se zdá, že by se měl zvednout i A- -tým. I tím, že se do klubu vrátil útočník Marek Lišaník, tentokrát ale v roli trenéra, a úspěšný kouč Radim Kovář, pod jehož vedením se Bělá vyšplhala až do krajského přeboru.

„Kvůli zdraví byl poslední půlrok v Bohumíně trápení. Jednou jsem hrál, pak zase ne, jednou kolena bolela, jindy ne. Bylo to na půl plynu a já chtěl dělat něco naplno. Trenéřina mě vždy lákala, v lednu jsem si udělal licenci, a když jsem se vrátil do Bělé ještě jako hráč, nastaly změny a byl jsem osloven, zda to vezmu. Tak jsem na to kývl,“ přiblížil běh událostí Marek Lišaník.

Je rád, že na možnost zapojit se do procesu v ostravském klubu kývl i právě Radim Kovář. „Vím, že kdybych do toho šel po hlavě sám, nasekal bych hodně chyb. Takhle se sám učím, mám dost prostoru, ale hodně spolu konzultujeme. Myslím si, že máme podobný pohled na fotbal,“ doplňuje Lišaník.

V přípravě přivítal v týmu i několik navrátilců. Snem mladého kouče je návrat Bělé do krajského přeboru. Sám ale ví, že k tomu vede dlouhá cesta. Zvlášť, když podzim nebude moci hrát kvůli rekonstrukci na svém hřišti. „Chtěl bych, aby kluky fotbal bavil a abychom hráli lépe než v minulé sezoně. Mužstvo má na to, aby bylo v horní polovině tabulky,“ je přesvědčen Lišaník.

Podporu má i u nejvyššího vedení. „Bělá má své místo na fotbalové mapě a adekvátní soutěží pro nás je krajský přebor. Vrátit se tam, byla by spokojenost,“ potvrzuje Zdeněk Palička.

POSLEDNÍ ROK

Třiasedmdesátiletý muž se však nejspíš posunu nahoru ve své funkci nedočká. Ohlásil úmysl skončit. „Víte, roky usiluju o to, abych do výboru natáhl bývalého hráče. Důvod? Je nás tam pět, což stačí, ale věkový průměr je vysoký. Teď jsem ale řekl, že příští valná hromada bude volební a já už kandidovat nechci. Za ty roky toho bylo dost,“ přitakává Zdeněk Palička.

Tip na následovníka přitom má. „Myslím, že syn Petr, který je v kontrolní a revizní komisi, by byl dobrý. Už když hrál, byl kapitán a vůdčí typ. Kvůli zaměstnání do toho jít nechce, ale třeba ho přemluvím,“ usmívá se Zdeněk Palička. „Jinak já jsem už přežitý. Přijít musí někdo nový, mladý, s čerstvými nápady,“ má jasno.

Výhled klubu do budoucna vidí nadějně. „Pokud nepřijde nějaká pohroma, tak o něj nemám strach. Jen je problém sehnat dobré funkcionáře,“ uzavírá s úsměvem povídání předseda Staré Bělé.

Rusinko: Teď už nepřestoupím
Miroslav Rusinko, obránceZdroj: Deník / Lukáš KaboňVzorem dnes už málo vídané věrnosti by mohl být Miroslav Rusinko. Osmadvacetiletý fotbalový obránce Staré Bělé působí v klubu od žákovských let, bez rozdílu, jestli se dařilo, nebo ne. Zažil postupy, ale i pády. „Je to tady srdcovka,“ říká.

Ve vašem životopise jsou Vítkovice, jak jste se vzal zrovna ve Staré Bělé?
Už skoro ani nevím. Kamarád tady šel z Vítkovic, já tam skončil o něco později, říkal jsem si, co dál, tak mě vzal na trénink a od té doby tu jsem. Už je to šestnáct nebo sedmnáct let. V mládeži tady byli dobří trenéři a pan Kovář si nás nakonec vytáhl až do mužů. Držela se tady dobrá parta, která to tu táhla od mladších žáků až po muže. Sedělo to tady.

Měl jste někdy zajímavou možnost odejít?
Samozřejmě něco bylo, ale spíše z mé strany, protože byly chvíle, kdy jsem tady toho měl plné zuby. Ale nakonec jsem si to vyhodnotil tak, že není důvod. Třeba když hodně kluků odešlo po tom, kdy skončil trenér Kovář, stejně jsem tomu dal šanci. Bělá je i srdcovka a nechtěl jsem to tu opouštět. Co se ale pak dělo pod dalšími trenéry, nemělo hlavu ani patu a už jsem plánoval, co dál.

Co máte na mysli?
No, jestli přestoupit, či skončit. Opravdu jsem to zvažoval. Ale teď se trenér Kovář vrátil, vzal to Marek Lišaník, kluci se vrátili a to mě přesvědčilo. Už to tu dohraju. Já už asi nikde přestupovat nebudu. Fotbal dělám, protože mě baví, takže doufám, že snad to tak bude pokračovat.

ANKETA: Jaký je váš nejsilnější fotbalový zážitek?

Tomáš Preisner, brankář

Tomáš Preisner, brankář.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

V patnácti tady přijela akademie Fulhamu a měl jsem možnost si za ně zachytat. Pochopil jsem, jak se v Anglii fotbal hraje. Na této úrovni ještě nehrotí taktiku, hrají to pro radost, i když jsou na nejlepších univerzitách.

Maxim Pitřík, brankář

Maxim Pitřík, brankář.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Asi v dorostu, když jsem na jednom turnaji vyhrál cenu pro nejlepšího gólmana.

Kostas Pelikanudis, brankář

Kostas Pelikanudis, brankářZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Když jsem hrál za žáky NH Ostrava, nastoupili jsme jako předzápas před zaplněné hlediště, když Vítkovice hrály proti AIK Stockholm. Poprvé v životě jsem zažil plný stadion, asi deset tisíc diváků, a bylo to nádherné.

Alexis Akritidis, obránce

Alexis Akritidis, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Určitě první dorostenecká liga v dresu Frýdku-Místku. Přece jen to se utkáváte proti nejlepším hráčům v zemi v daném ročníku, toho si cením.

Tomáš Brezovský, obránce

Tomáš Brezovský, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Za Vítkovice jsem hrál proti Slavii Praha, jelikož jsme zvítězili v Mareček Cupu. Sice jsme prohráli, ale byl to dobrý zápas, člověk získal hodně zkušeností, které třeba jednou zužitkuje.

Miroslav Rusinko, obránce

Miroslav Rusinko, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Bezpochyby Bazaly, kde jsme vyhráli pohár. Kromě postupu do krajského přeboru to bylo asi nejvíc, přece jen jako kluk jsem tam chodil na Baník a tentokrát jsem na tom hřišti mohl sám slavit. To byl skvělý zážitek.

Jiří Kačer, obránce

Jiří Kačír, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Největším zážitkem je vždy třetí poločas. Je tam skvělá atmosféra, zvlášť po vítězství, a aspoň nemusím domů.

Patrik Doležal, záložník

Patrik Doležal, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Asi zahrát si první ligu do šestnácti let proti Baníku, Zbrojovce a dalším. Myslím, že s takovými týmy by si chtěl zahrát každý. Sice jsme většinou prohráli, ale i tak nás tyto zápasy bavily.

Jakub Sáblík, záložník

Jakub Sáblík, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Postup s Vratimovem do krajského přeboru. V dorostu jsme pak vyhráli Moravskoslezskou ligu.

Tomáš Janáč, záložník

Tomáš Janáč, záložník.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Když jsme v dorostu tady v Bělé postoupili z krajského přeboru do divize. Myslím si, že jsme hráli dobrý fotbal, vyhrávalo se a celkově jsem si ten ročník užil. Cením si toho.

Daniel Charvát, záložník

Daniel Charvát, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Určitě postup se Starou Bělou do krajského přeboru. Vydřeli jsme si to a také jsme na to byli náležitě pyšní.

Daniel Kožík, záložník

Daniel Kožík, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Rozhodně postup se Starou Bělou do krajského přeboru. Sešlo se všechno, čtyři kola před koncem jsme věděli, že vyhrajeme, takže jsme dlouho slavili. Závěrečná stála za to.

Ondřej Malík, záložník

Ondřej Malík, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

V žácích jsme s Baníkem postoupili do světového finále Nike Cupu. Pokud jde o muže, tak tam určitě finále poháru na Bazalech. Jako fanoušek jsem pak byl na finále Superpoháru v Praze mezi Chelsea a Bayernem.

Marek Kulavjak, záložník

Marek Kulavjak, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Stoprocentně vítězství tady v Bělé v poháru na Bazalech a také postup do krajského přeboru. To byla neskutečná euforie, celá parta tady držela spolu, všechno se nám dařilo a celkově to stálo za to.

Patrik Firášek, záložník

Patrik Firášek, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Když jsem hrál v dorostu za Vítkovice, byli jsme na Marečkově memoriálu a vyhráli jsme ho. Měli jsme velmi dobrý tým, skvělou partu a asi na to nikdy nezapomenu. Nejen na výsledek, ale i cestu k němu.

Matyáš Richtár, záložník

Matyáš Richtár, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Asi to, že jsem měl příležitost hrát za FK Teplice. Člověk si aspoň může říct, že ve fotbale něco dokázal, někde se vytáhl a někde byl. Byla to obrovská zkušenost zahrát si první dorosteneckou ligu za takový klub.

Jan Petrovský, útočník

Jan Petrovský, útočníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Už si nepamatuju rok, ale podařilo se mi vyhrát trofej na turnaji pro nejlepšího střelce. Ještě jsem měl možnost být párkrát na prvních místech, ale už toho moc nebylo.

Andreas Akritidis, útočník

Andreas Akritidis, útočník.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Podobně jako brácha je to i u mě asi fakt, že jsem hrál celostátní dorosteneckou ligu za Frýdek-Místek proti top klubům v Česku jako jsou Plzeň, Sparta nebo Slavia. Bylo to dobré a zajímavé. Třeba jezdit na výjezdy přes celou republiku.

Marek Lišaník, trenér

Marek Lišaník, trenérZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Pohárový zápas v MOL Cupu za Havířov proti Třinci. Přestupoval jsem ze Staré Bělé a najednou jsem během pár týdnů z hřiště Ludgeřovic přišel do Havířova, kde proti mně nastoupili profesionálové. A ještě jsem jim dal gól. I když jsme prohráli 3:7, tak zahřál u srdce.