Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Jo, Ebus, to je borec,“ podotkl trenér Neček. „Jedná se o zvláštního týpka. Už jeho příchod k nám byl vcelku specifický. Volala mi jeho slovenská manželka, zda o něj nemáme zájem. Bral jsem to původně jako žert, nakonec jsme ho vyzkoušeli v zápase s Baníkem.

Svým výkonem zaujal, hned došlo k domluvě,“ popisuje příchod nové akvizice Neček.

„Je vlastně náhoda, že je u nás. Pro Třinec se rozhodli na základě toho, že je to nejbližší český klub od slovenských hranic,“ kroutí hlavou třinecký trenér.

Ebus během krátké chvilky zapadl i do třinecké kabiny. „Je to borec na pohodu. Mluvíme spolu anglicky. Trochu si občas nerozumíme, ale to je normální. Než jsme jeli do Opavy, říkám mu anglicky, že povede rozcvičku. Asi to nějak špatně pochopil, a když jsme odjížděli k zápasu, sedl si za volant autobusu s tím, že po něm chci, aby řídil,“ popisuje humornou historku Neček.

„Řidič byl z toho opařený, ale Ebus sáhl do kapsy a vytáhl mezinárodní řidičák a opravdu, má hotové všechny skupiny,“ nechápal trenér. Rychlonohý Nigerijec pak pyšně prohodil: U nás v Nigerii jsem to dělal rok a půl.“

Vesměs vždy dobře naladěný trenér Neček nigerijského útočníka od volantu vyhnal, ale slíbil mu, že když dá Opavě gól, může autobus řídit zpátky do Třince. Ebus ho vzal za slovo a Opavě branku opravdu dal.

„Je to zapeklitá situace, ale podařilo se mi mu to rozmluvit,“ smál se Jiří Neček.