V klubu pracuje od sezony 2007/2008. „Dá se říci, že jsem už místní inventář,“ pousmál se Tomáš Šafarčík. Zažil vládu čtyř majitelů. „Vše začalo za pana Kota. Bohužel ten už není mezi námi, bylo mi smutno, když tady na stoletých oslavách s námi nebyl. Pak jsme se stali farmou Slavie. Další velký rozvoj přišel za vlády pánů Jančíka s Hudeczkem. Nyní vlastní Hlučín pan Táč a stále vzkvétáme. Je to jenom dobře. Hlučín se stal dobrou fotbalovou adresou,“ míní pětačtyřicetiletý správce hlučínského areálu. „Máme hřiště s umělou trávou, osvětlení, krásné zázemí. Za ty roky se to tady krásně zvelebilo,“ vyjmenovává Tomáš Šafarčík.

100 let fotbalu v Hlučíně.
VIDEO: Hlučín slavil stovku, dorazil i Pavlenka. Na hřišti řádil Hanus

O údržbu areálu i trávník se stará sám. „Když jsme hrávali druhou ligu, byli jsme správci dva. Po sestupu jsem na to zůstal sám. Na stadionu trávím hodně času, jde o každodenní práci. Sobota, neděle, svátek, ne svátek. Dá se říci, že práce je mým koníčkem, jinak bych ji dělat ani nemohl,“ přiznává pětačtyřicetiletý správce areálu. Hlučín je jeho srdeční záležitostí. „Hrával jsem tady od malička. Prošel jsem si mládežnickými kategoriemi. Chvíli jsme se mihl i v mužích,“ vzpomíná. „Klub mi přirostl k srdci. Na Hlučín nedám dopustit,“ dodal jedním dechem.

Je jasné, že místní hřiště není schopno pojmout všechny hlučínské výběry. „Týmů máme opravdu hodně. Na hlavním hraje áčko, devatenáctka, sedmnáctka a k tomu ještě přípravky. Vedle toho spolupracujeme i s okolními vesnicemi. Využíváme například plochy v Háji ve Slezsku, Ludgeřovicích nebo Darkovičkách,“ přibližuje Tomáš Šafarčík.

Hlučínskou cestu do vyšších pater započal velký patriot a mecenáš Lumír Kot. „Zažili jsme šest postupů v řadě. Byla tady velká euforie. Chodilo hodně lidí, vypravovaly se autobusy na venkovní zápasy,“ podotkl jeden z důležitých mužů hlučínského fotbalu.

Hlučínští to nakonec dotáhli až do druhé ligy. „Na zápas s Kladnem přišlo přes tři tisíce diváků a my vyhráli. Podařilo se nám porazit i České Budějovice, které trénoval legendární František Cipro,“ přehrává si Tomáš Šafarčík vzpomínky v hlavě.

Vysoké návštěvy jsou bohužel v Hlučíně už minulostí. „Je to tak, lidí nechodí. Hodně těch, kteří na nás chodili, už nejsou mezi námi. To byli praví srdcaři. Mladí si ke klubu nevybudovali vztah,“ hledá příčiny poklesu diváckého zájmu.

Hlučínský dres oblékala v minulosti celá řada zajímavých jmen. „Byli tady hráči, kteří zanechali v Hlučíně hlubokou stopu. Hlavně pak Martin Hanus. Výborní byli Petr Samec, Peter Drozd, Petr Veselý nebo Zolo Hornyak,“ řekl Tomáš Šafarčík a dodal: „Jako malého si pamatuji Lukáše Buchvaldka, který od nás odešel do Sigmy a nyní je v Dukle.“

Hlučín nedávno oslavil sté narozeniny. „Věřím, že hlučínský fotbal půjde dál nahoru. Letos jsme byli kousek od postupu, což nám nakonec nevyšlo. Třeba v příští sezoně. Těší mě, že máme dobrou mládež. Důležitá pro klub je také dobrá spolupráce s městem. Myslím si, že v tomto směru je to výborné,“ zakončil Tomáš Šafarčík povídání.