Josef Květon měl být původně jedničkou v druholigové Opavě, jenomže tak dlouho otálel s prodloužením kontraktu, až vedení Slezského FC došla trpělivost a se sedmadvacetiletým brankářem přestalo počítat. Rodák z Bruntálu dlouho nemohl najít angažmá.

„Vysvobodila ho až nabídka z divizního Valašského Meziříčí. „Skoro od třinácti let jsem byl jen v Opavě, kde bylo a je o hráče skvěle postaráno. Žil jsem v bublině, ze které jsem vystoupil. Řadu věcí jsem si uvědomil, teď je ze mě jiný člověk, v dobrém slova smyslu. Poslední události mě strašně posilnily," poznamenal Josef Květon.

„Věřil jsem manažerům, slibovali mi angažmá i ve Slovinsku nebo Polsku, nakonec nic nedopadalo. Jsem rád, že jsem mohl chytat alespoň divizi," podotkl brankář.

Na začátku minulého týdne přišla zčistajasna nabídka, která ho oslovila. „Seběhlo se to všechno strašně rychle, neměl jsem moc času na rozmyšlenou," přiznává Josef Květon, který se v pondělí zapojil do přípravy se svým novým týmem Deportivo C. D. Torrevieja.

Klubu nevyšel vstup do sezony, momentálně mu patří poslední příčka ve čtvrté lize. „Hledali akutně gólmana. Kontaktovali mě bývalí parťáci ze Slezského FC a stále mojí kamarádi, že je tady zájem ze Španělska, takhle to všechno začalo," pokračuje v povídání bývalý gólman Opavy.

O svém novém klubu si rychle začal shromažďovat informace. „Vím, že to bude hodně složité, je to přece jenom daleko. Musím se co nejrychleji aklimatizovat a začít pracovat na španělštině. Beru to jako velkou výzvu a neskutečně se těším," svěřil se Josef Květon. „Udělám všechno pro to, abych se stal jedničkou," nebojí se nové výzvy.

Španělská nabídka přišla jako blesk z čistého nebe. „Nečekal ji nikdo, doma jsou smutní, že jim zmizím. Přítelkyně bude na malou i domácnost sama, ale na druhou stranu mě podporuje, ví, že fotbal pro mě hodně znamená," pravil ještě nedávno brankář Valašského Meziříčí.

Do Španělska odletěl v sobotu dopoledne, v neděli se seznámil s prostředím a v pondělí se zapojil do přípravy s týmem.

Poslední dny byly pro něj hektické. „Od úterka jsem se nezastavil. Chodil jsem spát ve tři ráno a v sedm stával. Věřím, že to bude stát za to a já se posunu dál," zakončil Josef Květon.